Wismar

Wismar
Wismar – znak
znak
Wismar – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice53°53′33″ s. š., 11°27′54″ v. d.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměMeklenbursko-Přední Pomořansko
Zemský okresSeverozápadní Meklenbursko
Wismar na mapě
Poloha města na mapě Německa
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,7 km²
Počet obyvatel43 878 (2022)[1]
Hustota zalidnění1 051,7 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalityHistoric Centres of Stralsund and Wismar
Zařazení2002 (26. zasedání)
Správa
StarostaThomas Beyer (Politiker, 1960) (od 2010)
Vznik13. století
Oficiální webwww.wismar.de
Telefonní předvolba03841
PSČ23966, 23970 a 23952
Označení vozidelHWI a WIS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wismar (česky zastarale Vesmiř[2]) je bývalé hanzovní město, dnes důležitý přístav a okresní město v severním Německu. V období do 3. 9. 2011 město tvořilo samostatný městský okres.

Leží ve spolkové zemi Meklenbursko-Přední Pomořansko na pobřeží Baltského moře asi 45 kilometrů východně od Lübecku a 30 kilometrů severně od Schwerinu. Podle údajů z roku 2005 má 45 000 obyvatel, více než dvojnásobek počtu z roku 1905.

V roce 2002 bylo centrum města společně s centrem Stralsundu jako centry hanzovní ligy přidáno organizací UNESCO na seznam světového kulturního dědictví. V centru těchto měst se nachází mnoho významných cihlových budov, typických pro tuto část Německa a dřívější bohatá hanzovní města.

Centrum města Wismar

Historie

Původně zde byla slovanská osada Wyszomir. Wismar je poprvé zmiňován v roce 1229, kdy obdržel některá městská práva. V letech 12571358 byl sídlem Meklenburských knížat. V roce 1259 se s městy Lübeck a Rostock spojila proti četným útokům baltských pirátů. Připojením dalších a k dalším městům vznikla Hanzovní liga. Během 13. a 14. století byl Wismar vzkvétajícím hanzovním městem, kde také působilo mnoho dílen, například na zpracování vlny. Rozkvět i přes odliv obyvatel trval až do 16. století.

Pod švédskou nadvládou

Po uzavření vestfálského míru v roce 1648 připadl Wismar Švédsku. Od roku 1653 v městě zasedal nejvyšší soud švédských území v Německu. V roce 1803 Švédové zastavili město i s panstvím Meklenburkům, s právem zpětného vykoupení po sto letech. V roce 1903 se Švédsko svých nároků vzdalo.

Na přelomu 19. století bylo ve Wismaru mnoho důležitých manufaktur na zpracování železa, asfaltu, ale i papírny a výroba strojů. Rozvinutý byl zejména námořní obchod. Dováželo se uhlí, dřevo a železo. Naopak vyváželo se odtud obilí, máslo a olejniny. Přístav byl však dostupný jen pro lodě s ponorem do 5 metrů a tak s nástupem velkých parních lodí význam obchodu upadal.

Památky

Náměstí v centru a kašna z roku 1602

V centru města se nachází největší severoněmecké náměstí o rozměrech 100 krát 100 metrů, obklopené elegantními stavbami všech stylů. Na severní straně náměstí stojí klasicistní radnice, postavená v letech 18171819. Ve středu náměstí stojí Wassserkunst s propracovanou kovanou fontánou dovezenou v roce 1602 z Holandska. Další zajímavostí je gotické skladiště z roku 1380 známé jako Alter Schwede.

Osmdesát metrů vysoká věž chrámu svaté Marie je pouze zbytkem původní impozantní gotické stavby. Cihlový chrám z 13. století byl těžce poškozen během druhé světové války a poté úmyslně zničen východoněmeckým komunistickým režimem v roce 1960.

Wismar je dnes také důležitou obchodní křižovatkou s přístavem a velkou loděnicí pro stavbu velkých lodí.

Administrativní dělení

Wismar je rozdělen na osm místních částí (Stadtteile), které se dále člení na okrsky (Stadtteilbezirk):[3]

  • Altstadt a Stadtteilbezirk Altstadt
  • Wismar Nord: Fischkaten, Redentin, Müggenburg, Eiserne Hand, Schwanzenbusch, Haffeld Süd a Haffeld Nord
  • Wismar Ost: Wismar Ost a Kagenmarkt
  • Dargetzow: Dargetzow, Kritzowburg a Groß Flöte
  • Wismar Süd: Wismar Süd, Kluß a Rothentor
  • Friedenshof: Friedenshof a Dammhusen
  • Wismar West: Burgwall, Weidendamm, Köpernitztal a Lübsche Burg
  • Wendorf: Wendorf, Hinter Wendorf, Hoben a Insel Walfisch

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
  2. mapa Dějiště války francouzsko-německé
  3. Stadtteilgebiete der Hansestadt Wismar Archivováno 31. 1. 2017 na Wayback Machine., (německy) 4. 7. 2013.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Wismar na Wikimedia Commons
  • Oficiální web města
  • Stránky o zničení kostela svaté Marie
  • Historická centra Stralsundu a Wismaru (UNESCO)
Města a obce zemského okresu Severozápadní Meklenbursko
  • Alt Meteln
  • Bad Kleinen
  • Barnekow
  • Benz
  • Bernstorf
  • Bibow
  • Blowatz
  • Bobitz
  • Boiensdorf
  • Boltenhagen
  • Brüsewitz
  • Carlow
  • Cramonshagen
  • Dalberg-Wendelstorf
  • Damshagen
  • Dassow
  • Dechow
  • Dorf Mecklenburg
  • Dragun
  • Gadebusch
  • Gägelow
  • Glasin
  • Gottesgabe
  • Grambow
  • Grevesmühlen
  • Grieben
  • Groß Molzahn
  • Groß Siemz
  • Groß Stieten
  • Hohenkirchen
  • Hohen Viecheln
  • Holdorf
  • Hornstorf
  • Insel Poel
  • Jesendorf
  • Kalkhorst
  • Klein Trebbow
  • Klütz
  • Kneese
  • Königsfeld
  • Krembz
  • Krusenhagen
  • Lockwisch
  • Lübberstorf
  • Lübow
  • Lübstorf
  • Lüdersdorf
  • Lützow
  • Menzendorf
  • Metelsdorf
  • Mühlen Eichsen
  • Neuburg
  • Neukloster
  • Niendorf
  • Passee
  • Perlin
  • Pingelshagen
  • Plüschow
  • Pokrent
  • Rehna
  • Rieps
  • Roduchelstorf
  • Roggendorf
  • Roggenstorf
  • Rögnitz
  • Rüting
  • Schildetal
  • Schlagsdorf
  • Schönberg
  • Seehof
  • Selmsdorf
  • Stepenitztal
  • Testorf-Steinfort
  • Thandorf
  • Upahl
  • Utecht
  • Veelböken
  • Ventschow
  • Warin
  • Warnow
  • Wedendorfersee
  • Wismar
  • Zickhusen
  • Zierow
  • Zurow
  • Züsow
Znak zemského okresu
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 50c0847e-e563-4d5e-bb22-a5b7d46e7904
  • NKC: ge131410
  • BNF: cb13610297k (data)
  • GND: 4201278-8
  • ISNI: 0000 0004 0516 7221
  • LCCN: n80093445
  • MBAREA: 24bc6b42-0bff-4fe2-96bb-040d2e50ec06
  • NLI: 987007554924905171
  • SUDOC: 055809847
  • VIAF: 146061941, 4580170868755622930006
  • WorldCat Identities: lccn-n80093445