Vodní nádrž

Vodní nádrž Letovice

Vodní nádrž nebo nádrž je přírodní nebo uměle upravený prostor, ve kterém se hromadí voda.[1] Vodní nádrže slouží k zachycování a akumulaci vody pro různé účely.[2] Umělá nádrž je vodohospodářská stavba k dlouhodobějšímu zadržení vody, například rybník, rybniční soustava. Přírodní nádrž vzniká přírodními poměry v krajině jako přírodní jezero. Jezerem je označeno v mnoha případech i tzv. umělé jezero vzniklé výstavbou hráze nebo přehrady na vodním toku. Vodní nádrže plní obecně funkci přirozeného nebo dočasného zadržení, retence vody v krajině.

Umělá vodní nádrž odpovídá definici vodního díla podle českého vodního zákona, podle kterého náleží mezi stavby sloužící ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem o vodách.[3] V případě pochybností, co je a není vodním dílem, rozhoduje příslušný vodoprávní úřad, kterými jsou většinou odbory životního prostředí a zemědělství státní správy.[4]

Funkce vodních nádrží

Podle funkce lze nádrže rozdělit na:

  • zásobní - zajišťují odběr vody nebo vyrovnávají průtok vody ve vodním toku a
  • ochranné - snižují povodňové průtoky[2]

Zásobní funkce slouží pro různé účely: pitná voda (vodárenské nádrže), závlahová, technologická, protipožární (jedná se obvykle o malé nádrže v menších obcích resp. ve vesnicích). Ochranou funkci plní nadlepšování průtoků – zadrženou vodu je možno v sušších období vypouštět a zachovávat tak níže po toku minimální průtok a ochrana před povodňovými průtoky - v nádrži se transformuje povodňová vlna (transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek). Vodní nádrže dále slouží jako zdroj elektrické energie z vodních elektráren, lodní dopravě – vzdutí nádrže a nadlepšené průtoky níže po toku přispívají ke splavnění, rekreaci, rybochovu. Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí. Vodní nádrže jsou také prvek zahradní architektury používaný v sadovnické tvorbě.

Členění nádrže

Vlastní prostor nádrže je rozčleněn na (popsáno postupně ode dna):

  • prostor stálého nadržení
  • akumulační (zásobní) prostor – v období s vyššími průtoky (v ČR na jaře) se v něm hromadí požadovaná zásoba vody, která se v dalším období postupně využívá. Požadované množství může být různé podle období (zimní a letní režim). Zásobní prostor lze před povodní prázdnit jen tehdy, bude-li ho možno během povodně opět naplnit na minimální hladinu zásobního prostoru – rozhoduje se na základě předpovědi.
  • retenční (ochranný) prostor – plní se jen za povodňových stavů
    • ovladatelný – mezi hladinou zásobního prostoru a přelivnou hranou
    • neovladatelný – určen výškou přepadu přes přelivnou hranu

Akumulační součinitel vodní nádrže se určí jako poměr objemu zásobního prostoru nádrže a dlouhodobého průměrného ročního odtoku v přehradním profilu.

Malé vodní nádrže

Za malé vodní nádrže jsou podle české normy ČSN 75 2410 považovány nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň hluboké nejvýš 9 m.[5] Rozdělení malých vodních nádrží dle účelu: závlahové, rybochovné, retenční, rekreační, dočišťovací, požární, krajinotvorné aj. Rozdělení způsobu přivádění vody:

  • průtočné
  • neprůtočné – obtokové, boční, hrázové

Vodní nádrže v Česku

Většina českých vodních nádrží je víceúčelová, základní funkcí je zpravidla akumulace vody. Vodní nádrže se sdružují do soustav, nejvýznamnější českou soustavou je Vltavská kaskáda. Specifickým typem vodních nádrží v Česku a některých okolních státech jsou klausy, které při vypuštění umožňovaly plavení dřeva z horských oblastí.

Odkazy

Reference

  1. Universum, všeobecná encyklopedie. 6. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 656 s. ISBN 80-207-1068-X. S. 295. 
  2. a b HRDOUŠEK, Vladislav a kolektiv. Inženýrské stavby. 1. vyd. Praha: Informatorium, s. r. o., 2006. 212 s. ISBN 80-7333-048-2. S. 191. 
  3. Povodí Labe, státní podnik České republiky. Zákon o vodách č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) [online]. [cit. 2017-05-02]. Vodní díla: § 55 zákona o vodách. Dostupné online. 
  4. Vodárenský informační portál [online]. [cit. 2017-05-02]. Odkazy lze na publikovaný obsah odkazovat bez předchozího souhlasu provozovatele informačního zdroje.. Dostupné online. 
  5. Archivovaná kopie. www.technicke-normy-csn.cz [online]. [cit. 2018-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-30. 

Literatura

  • PATERA, Adolf: Nádrže a vodohospodářské soustavy 20: malá antologie environmentálních textů ve vodním hospodářství. Praha : Vydavatelství ČVUT, 2002, 243 s. ISBN 80-01-02600-0

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph116605
  • PSH: 12060
  • BNF: cb119771724 (data)
  • GND: 4189256-2
  • LCCN: sh85113074
  • NLI: 987007533923005171
  • PLWABN: 9810548226305606