Vladimír Dzurilla

O českém manažerovi pojednává článek Vladimír Dzurilla (manažer).
Vladimír Dzurilla
Osobní informace
Datum narození2. srpna 1942
Místo narozeníBratislava, Slovensko
Datum úmrtí27. července 1995 (ve věku 52 let)
Místo úmrtíDüsseldorf, Německo
StátČeskoslovensko
Výška178 cm
Hmotnost93 kg
Lapačkavlevo
Klubové informace
Současný klubukončil kariéru
Pozicebrankář
Předchozí klubySlovan Bratislava
Zetor Brno
EV Augsburg
SC Riessersee
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Lední hokej na ZOH
stříbro 1968 Grenoble ČSSR
bronz 1964 Innsbruck ČSSR
bronz 1972 Sapporo ČSSR
Mistrovství světa v ledním hokeji
stříbro MS 1961 ČSSR
bronz MS 1963 ČSSR
stříbro MS 1965 ČSSR
stříbro MS 1966 ČSSR
bronz MS 1969 ČSSR
bronz MS 1970 ČSSR
zlato MS 1972 ČSSR
zlato MS 1976 ČSSR
zlato MS 1977 ČSSR
Kanadský pohár
finále KP 1976 ČSSR
Hrob Vladimíra Dzurilly na hřbitově Slávičie údolie

Vladimír „Vlado“ Dzurilla (2. srpna 1942, Bratislava27. července 1995, Düsseldorf, Německo) byl československý hokejový brankář a trenér.

Klubový hokej

Po epizodních fotbalových pokusech začal v hokejové bráně poměrně pozdě – až ve třinácti letech. Nejdřív se šel přihlásit do Slovanu Bratislava, ale tam ho odmítli, zakotvil tedy ve Spartaku Kovosmalt Petržalka. Brzy svými výkony zaujal natolik, že si ho Slovan „zapůjčil“ nejprve na hostování. Poté za „dvacet hokejek a dvacet puků“ přešel Dzurilla do Slovanu natrvalo. Jeho tamní kariéra byla poznamenaná soustavným bojem o titul a přízeň diváků – nastávaly okamžiky, kdy Dzurilla, rozladěný nekritickým přístupem publika, odmítal v domácím prostředí Slovanu chytat. Závěr jeho bratislavské kariéry byl poznamenán soubojem o post týmové jedničky s Marcelem Sakáčem. Vedlo to až na úroveň disciplinárních řízení, protože oba brankáři odmítali chytat. Nakonec se Dzurilla s vedením Slovanu dohodl na bezproblémovém odchodu. Zájem o něj projevovala Sparta Praha, ZKL Brno a VSŽ Košice. Transakci poněkud ovlivnil Jiří Holeček, který měl namířeno do Sparty, takže Dzurilla počítal s tím, že přestoupí do Košic. Ale místní funkcionáři na poslední chvíli jeho služby odmítli, proto přijal nabídku Brna.

Dzurilla neměl tak velký pohybový rozsah jako například Holeček nebo později Hašek, svým stylem chytání se více blížil kanadsko-americkému pojetí. Nebál se odvážně vyjíždět z branky a zmenšovat střelecké úhly. Po několika zraněních (nejčastěji zásazích pukem do obličeje) se stal propagátorem používání brankářské masky.

V nejvyšší hokejové soutěži odchytal za 19 sezón celkem 571 zápasů.

Reprezentace

Za reprezentaci Československa chytal poprvé na MS 1963 ve Stockholmu, startoval na osmi mistrovstvích světa a třech ZOH, z nichž se ročníky 1964 a 1968 hrály současně jako světový šampionát. Stal se mistrem světa a mistrem Evropy v letech 1972, 1976 a 1977. Na zimních olympiádách získal v roce 1968 stříbrnou a v letech 1964 a 1972 bronzové medaile. Na MS 1965 se stal nejlepším brankářem.

V roce 1971 byl vyřazen z reprezentace ve prospěch svého týmového kolegy Marcela Sakáče, ale dokázal se vrátit v dobré formě o rok později a získal titul mistra světa. V roce 1974 se oficiálně rozloučil s reprezentací, ale jeho výkony ho opět katapultovaly na špičku brankářských tabulek československé ligy a po Crhově zranění na OH 1976 byl opět povolán do reprezentace.

Dzurilla si zahrál také na Kanadském poháru v roce 1976, kde Československo ve finále podlehlo Kanadě. Především v zápase s Kanadou v základní skupině (1:0) podal heroický výkon, označovaný v mediích jako životní, a stal se miláčkem kanadského publika.[zdroj?] Bezprostředně po zápasu ho chtěly angažovat týmy NHL (Los Angeles Kings, Toronto Maple Leafs, Montreal Canadiens) i týmy WHA (Edmonton Oilers, Winnipeg Jets). S ohledem na svou formu byl ještě nominován na MS 1977 ve Vídni, pak definitivně ukončil reprezentační kariéru.

Za československou reprezentaci nastoupil 139krát.

Trenérská činnost

Byl trenérem Brna, Slovanu Bratislava a EG Düsseldorf.

Síň slávy

Jiná ocenění

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vladimír Dzurilla na slovenské Wikipedii.

  1. Malá československá encyklopedie. Díl 2., D–CH. Praha: Academia, 1985. 976 s. cnb000125650. Heslo „Vladimír Dzurilla", s. 248. 
  2. Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu - seznam nositelů [online]. Archiv Kanceláře prezidenta republiky [cit. 2021-08-07]. Vyznamenání uděleno 23. 4. 1972, číslo matriky 19083, a znovu 28. 4. 1976, číslo matriky 24449. Dostupné online. 

Literatura

  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 283. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 15. sešit : Dvořák–Enz. Praha: Libri, 2012. 467–610 s. ISBN 978-80-7277-504-0. S. 509. 
  • Roman Cílek, Vlado Dzurilla - Svet pred maskou (Šport Bratislava, 1980).
  • Karel Gut, Václav Pacina - Malá encyklopedie ledního hokeje (Olympia Praha, Šport Bratislava, 1986)

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Dzurilla na Wikimedia Commons
  • Vladimír Dzurilla v Síni slávy slovenského hokeje
  • Jak Dzurilla přiváděl Kanaďany k šílenství...
  • Vladimír Dzurilla v databázi Olympedia (anglicky)
Olympijští medailisté v ledním hokejiturnaj 1964 v Innsbrucku

 Sovětský svaz (URS)
Veniamin Alexandrov • Alexandr Almetov Vitalij Davydov Anatolij Firsov Eduard Ivanov • Viktor Jakušev • Viktor Konovalenko Viktor Kuzkin • Konstantin Loktěv • Boris Majorov Jevgenij Majorov Stanislav Peťjuchov • Alexandr Ragulin Vjačeslav Staršinov Leonid Volkov • Boris Zajcev • Oleg Zajcev
Trenér: Arkadij Černyšov Anatolij Tarasov

 Švédsko (SWE)
Anders Andersson Gert Blomé Lennart Häggroth Lennart Johansson • Sven Tumba Johansson Nils Johansson Lars-Eric Lundvall Eilert Määttä Hans Mild • Nisse Nilsson Bert-Ola Nordlander Carl-Göran Öberg • Uno Öhrlund • Ronald Pettersson Ulf Sterner Roland Stoltz • Kjell Svensson
Trenér: Pelle Bergström • Arne Strömberg

 Československo (TCH)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Olympijští medailisté v ledním hokejiturnaj 1968 v Grenoblu

 Sovětský svaz (URS)
Veniamin Alexandrov • Viktor Blinov • Vitalij Davydov Anatolij Firsov Anatolij Ionov • Viktor Konovalenko Viktor Kuzkin • Boris Majorov Jevgenij Mišakov • Jurij Mojsejev • Viktor Polupanov • Alexandr Ragulin Igor Romiševskij • Vjačeslav Staršinov Vladimir Vikulov • Oleg Zajcev • Jevgenij Zimin Viktor Zinger
Trenér: Arkadij Černyšov Anatolij Tarasov

 Československo (TCH)

 Kanada (CAN)
Roger Bourbonnais Ken Broderick • Ray Cadieux • Paul Conlin • Gary Dineen • Brian Glennie • Ted Hargreaves • Fran Huck Marshall Johnston • Bill MacMillan • Barry McKenzie • Steve Monteith • Moris Mott • Terry O'Malley • Danny O'Shea Gerry Pinder • Herb Pinder • Wayne Stephenson
Trenér: Jackie McLeod
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Olympijští medailisté v ledním hokejiturnaj 1972 v Sapporu

 Sovětský svaz (URS)
Jurij Blinov • Gennadij Cygankov • Anatolij Firsov Vitalij Davydov Valerij Charlamov Alexandr Jakušev Viktor Kuzkin • Vladimir Ljutčenko • Alexandr Malcev Boris Michajlov Jevgenij Mišakov • Alexandr Paškov • Vladimir Petrov Alexandr Ragulin Igor Romiševskij • Vladimir Šadrin • Vladislav Treťjak Valerij Vasiljev Vladimir Vikulov • Jevgenij Zimin
Trenér: Arkadij Černyšov Anatolij Tarasov

 Spojené státy (USA)
Kevin Ahearn • Larry Bader • Henry Boucha • Charles Brown • Michael Curran • Robbie Ftorek • Mark Howe Keith Christiansen • Stuart Irving • James McElmury • Richard McGlynn • Bruce McIntosh • Thomas Mellor • Ronald Naslund • Walter Olds • Frank Sanders • Craig Sarner • Peter Sears • Timothy Sheehy
Trenér: Murray Williamson

 Československo (TCH)
Trenéři jsou zde uvedeni pouze pro úplnost, neboť olympijské medaile nedostávají.
Bronzová medaile MS 1963ČSSR Bronzová medaile
Brankáři
Josef Mikoláš • Vladimír Dzurilla
Obránci
Útočníci
Vlastimil BubníkKapitánLuděk Bukač • Josef Černý • Miroslav VlachJán StaršíJiří DolanaJaroslav WalterJaroslav JiříkStanislav Prýl • František Vaněk
Trenér
Stříbrná medaile MS 1965ČSSR Stříbrná medaile
Brankáři
Vladimír Dzurilla • Vladimír Nadrchal
Obránci
Útočníci
Trenér
Stříbrná medaile MS 1966ČSSR Stříbrná medaile
Brankáři
Vladimír Dzurilla • Jiří Holeček
Obránci
Rudolf PotschFrantišek TikalKapitánJan Suchý • Ladislav Šmíd • Jaromír Meixner
Útočníci
Trenér
Bronzová medaile MS 1969ČSSR Bronzová medaile
Brankáři
Vladimír Dzurilla • Miroslav Lacký
Obránci
Útočníci
Václav NedomanskýRichard Farda • Josef Černý • Jan Hrbatý • Jaroslav Holík • Jiří Holík • Jan Havel • Jan KlapáčFrantišek ŠevčíkJozef GolonkaKapitánJaroslav JiříkJan Hrbatý • Josef Augusta
Trenér
Zlatá medaile MS 1976ČSSR Zlatá medaile
Brankáři
Jiří Holeček • Vladimír Dzurilla
Obránci
Oldřich MachačFrantišek PospíšilKapitánJiří BublaMilan Kajkl • Miroslav Dvořák • František Kaberle • Milan Chalupa
Útočníci
Trenér
Zlatá medaile MS 1977ČSSR Zlatá medaile
Brankáři
Jiří Holeček • Vladimír Dzurilla • Marcel Sakáč
Obránci
Oldřich MachačFrantišek PospíšilKapitánJiří BublaMilan Kajkl • Miroslav Dvořák • František Kaberle • Milan Chalupa
Útočníci
Trenér
Kanadský pohár 1976ČSSR
Brankáři
Vladimír Dzurilla • Jiří HolečekPavol Svitana
Obránci
Oldřich MachačFrantišek PospíšilJiří BublaMilan Kajkl • Miroslav Dvořák • František Kaberle • Milan Chalupa • Vladimír Šándrik
Útočníci
Milan NovýVladimír Martinec • Jiří Novák • Bohuslav ŠťastnýIvan HlinkaJiří HolíkMarián ŠťastnýBohuslav Ebermann • Josef Augusta • Jaroslav PouzarFrantišek ČerníkPeter Šťastný • Karel Holý • Pavel Richter
Trenér
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: jn20000400601
  • ISNI: 0000 0000 5856 2568
  • SNK: 174353
  • VIAF: 84007008