Univerzita v Kielu

Kielská univerzita
Datum založení	1665
Počty akademiků
Studentů celkem	27 468 (2021)
Další informace
Adresa	Kiel, 241 18, Německo
Zeměpisné souřadnice	54°20′20″ s. š., 10°7′21″ v. d.
Členství	Spolek pro podporu německé výzkumné sítě, Německá konference rektorů, Všeobecný německý spolek univerzitního sportu, Asociace evropských univerzit, Informační služba Věda, RIPE NCC, Národní infrastruktura pro výzkumná data a ORCID
www.uni-kiel.de/de/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Univerzita v Kielu, oficiálně Univerzita Kristiána Albrechta v Kielu (německy Christian-Albrechts-Universität zu Kiel, CAU), je univerzita ve městě Kielu ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko v Německu. V roce 1665 ji založil vévoda Kristián Albrecht Holštýnsko-Gottorpský, po němž je pojmenována. Jedná se o nejstarší, největší a nejprestižnější vysokou školu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Dnes zde studuje přes 27 000 studentů.^[1] Tvoří ji celkem 8 fakult, kde vyučuje přes 400 profesorů. Christiana Albertina, jak se škola neoficiálně nazývá, byla až do období 1864/1866 nejsevernější německou univerzitou a současně druhou největší univerzitou v Dánsku. Zdejší absolventi a badatelé získali 12 Nobelových cen.

Historie

Univerzita v Kielu byla oficiálně založena jako Academia Holsatorum Chiloniensis (Holštýnská univerzita v Kielu) 5. října 1665. Mnozí kielští občané nebyli zpočátku příliš nadšení z očekávaného přílivu studentů, neboť se domnívali, že s sebou přinesou jen obžerství, ožralství a veřejné pohoršení, a stavěli se proti. Avšak ti, kteří si dokázali představit ekonomické výhody, jež skýtá univerzita, zvítězili, a Christiana Albertina se tak stala nejsevernější univerzitou ve Svaté říši římské národa německého.

Po roce 1773, kdy Kiel patřil sice do Německa, ale vládl mu dánský král, začala univerzita vzkvétat, a když město v roce 1867 připadlo Prusku, začala se Christiana Albertina rozrůstat. Otevřela jednu z prvních botanických zahrad v Německu (dnes Stará botanická zahrada v Kielu). Řadu nových univerzitních budov, jichž bylo zapotřebí vzhledem k vzrůstajícímu počtu studentů, navrhl architekt Martin Gropius, prastrýc zakladatele Bauhausu Waltera Gropia.

V roce 1933 uposlechla Christiana Albertina jako jedna z prvních německých univerzit nařízení Zákona o státní službě schváleného 7. dubna 1933, jen 2 měsíce po jmenování Adolfa Hitlera říšským kancléřem, na jehož základě byli neárijští akademičtí pracovníci a studenti vypuzeni ze školy. Mezi jinými tak byli vyhnáni i sociolog, ekonom a filozof Ferdinand Tönnies či klasický filolog Felix Jacoby.

Za 2. světové války byly univerzitní budovy značně poškozeny, proto byly po válce postaveny na jiném místě. V zachovalých starších budovách se usídlila lékařská fakulta.

Od roku 2006 se univerzita zapojila do Iniciativy excelence německých univerzit. Skupina zvaná Budoucí oceán (The Future Ocean) založená ve spolupráci s Helmholtzovým centrem pro výzkum oceánu v Kielu GEOMAR v roce 2006 se těší mezinárodnímu uznání. Druhá excelentní skupina Zánět v rozhraní ("Inflammation at Interfaces") se zabývá chronickými zánětlivými chorobami. Také Kielský institut pro světovou ekonomii je úzce propojen s Christianou Albertinou.

V roce 2019 univerzita oznámila, že zakazuje zakrývání obličeje v učebnách. Poukázala přitom na potřebu otevřené komunikace, jež zahrnuje i výraz obličeje a gesta.^[2][3]

Fakulty

• Teologická fakulta
• Právnická fakulta
• Fakulta obchodu, ekonomie a společenských věd
• Lékařská fakulta
• Fakulta svobodných umění a humanitních věd
• Fakulta matematiky a přírodních věd
• Fakulta zemědělské vědy a výživy
• Fakulta inženýrství

Osobnosti

Studenti

Vyučující a badatelé

Nositelé Nobelovy ceny

S univerzitou je spojeno několik nositelů Nobelovy ceny včetně:

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku University of Kiel na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kielská univerzita na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky Univerzity Kristiána Albrechta v Kielu