Trioxid uhlíku

Trioxid uhlíku
Struktura CO3 izomerů (zleva) Cs, D3h a C2v
Struktura CO3 izomerů (zleva) Cs, D3h a C2v
Obecné
Systematický názevdioxiran-3-on
Anglický názevCarbon trioxide
Německý názevKohlenstofftrioxid
Funkční vzorecCO3
Sumární vzorecCO3
Identifikace
Registrační číslo CAS12144-05-7
Vlastnosti
Molární hmotnost60,009 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trioxid uhlíku (CO3) je jedním z oxidů uhlíku, který je v něm přítomen v oxidačním čísle +IV, což je nejvyšší možné oxidační číslo uhlíku (uhlík zde nemá oxidační číslo +VI). Je nestabilní a existuje ve třech izomerech, označovaných jako Cs, D3h a C2v (označení podle grup symetrií, ve kterých se od sebe liší). Poslední ze zmíněných izomerů (C2v), který je na obrázku vpravo, lze podle organického názvosloví nazvat také dioxiran-3-on.

Velmi rychle se všechny izomery ovšem rozpadají na oxid uhličitý a kyslík podle následující rovnice:

2 CO3 → 2 CO2 + O2.

Příprava

Připravuje se reakcí oxidu uhličitého CO2 s atomárním kyslíkem O za velmi vysoké teploty. Také se připravuje fotolýzou ozonu O3 v kapalném oxidu uhličitém CO2, nebo v jeho směsi s fluoridem sírovým SF6 nebo reakcí oxidu uhelnatého CO a molekulárního kyslíku O2.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carbon trioxide na anglické Wikipedii.

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Oxidy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Oxid americičitý (AmO2) • Oxid uhličitý (CO2) • Oxid ceričitý (CeO2) • Oxid chloričitý (ClO2) • Oxid chromičitý (CrO2) • Oxid dusičitý (NO2) • Oxid germaničitý (GeO2) • Oxid hafničitý (HfO2) • Oxid neptuničitý (NpO2) • Oxid olovičitý (PbO2) • Oxid manganičitý (MnO2) • Oxid molybdeničitý (MoO2) • Oxid osmičitý (OsO2) • Oxid platiničitý (PtO2) • Oxid plutoničitý (PuO2) • Oxid protaktiničitý (PaO2) • Oxid rheničitý (ReO2) • Oxid rutheničitý (RuO2) • Oxid seleničitý (SeO2) • Oxid křemičitý (SiO2) • Oxid siřičitý (SO2) • Oxid telluričitý (TeO2) • Oxid thoričitý (ThO2) • Oxid cíničitý (SnO2) • Oxid titaničitý (TiO2) • Oxid wolframičitý (WO2) • Oxid uraničitý (UO2) • Oxid vanadičitý (VO2) • Oxid zirkoničitý (ZrO2)
viz též Trioxid uhlíku (CO3) • Oxid praseodymito-praseodymičitý (Pr6O11) • Oxid rhodito-platiničitý (Rh2PtO5)