Synagoga v Kolíně

Synagoga v Kolíně
Místo
Místo	Kolín, Česko Česko
Souřadnice	50°1′40,08″ s. š., 15°11′55,32″ v. d.
Základní informace
Kraj	Středočeský
Okres	Kolín
Architektonický popis
Výstavba	1642–1696
Odkazy
Kód památky	34261/2-738 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Kolíně je bývalá modlitebna židovské obce v Kolíně ve Středočeském kraji. Nachází se ve dvoře domu čp. 157 v ulici Na Hradbách. V roce 1958 byla synagoga prohlášena národní kulturní památkou.

Popis

Odsvěcená synagoga se nachází v ulici Na hradbách, která spolu s dnešní ulicí Karoliny Světlé tvořila Židovskou uličku (německy Judengasse), tedy v centru tehdejšího kolínského ghetta. Synagoga je umístěna ve vnitrobloku za třemi domy a z ulice není téměř vidět. Jedním z domů je bývalá židovská škola postavená na přelomu 14. a 15. století, později upravené na "Rabínský dům", č. 126.

Zachovala se v původní podobě – na raně barokním štítu je hebrejský nápis o založení stavby roku 1642 v místech, kde již před rokem 1587 stávala starší synagoga, a také o jejím dokončení v roce 1696.^[1] Přístup do budovy je průchodem bývalé židovské školy, která v současnosti slouží jako sídlo městského informačního centra.^[2]

V interiéru se dochovala klenba se štukovou dekorací, je zde umístěn barokní aron ha-kodeš asi z roku 1696 a pamětní deska obětem první světové války.^[2]

Interiér

V centrální hale se postranní místnosti otevírají v půlkruhových arkádách, kam vede schodiště na ženskou galerii. Nad postranními místnostmi jsou samostatné šatní skříně pro ženy. se zachovalo Aron ha-kodeš (svatyně na svitky tóry) z konce 17. století. Nápis s věnováním je datován rokem 1696 a pochází od Samuela Oppenheimera z Vídně, strýce pražského vrchního rabína Davida Oppenheimera. Po stranách synagogy jsou fragmenty hebrejských nápisů.^{[3] [4]}

Hlavní sál má barokní klenbu s bohatou štukovou výzdobou z doby kolem roku 1700. Obsahuje reliéfní vyobrazení ovocných květů a vinné révy s hrozny, které v židovské symbolice představují synonymum moudrosti. Samotná vinná réva pak symbolizuje dvanáct izraelských kmenů. Nad jižní galerií jsou nápisy „Samt“, „Matan“, „Damast“ a „Atlas“ - zkratky pro jednotlivé žalmy, které Židé počítají mezi tzv. Ktuvim, tedy spisy, součást Tanachu.^[5]

Historie

Na přelomu 14. a 15. století byla na tomto místě postavena synagoga, v roce 1402 zmiňovaná jako dřevěná stavba. Zřejmě byla přestavěna nebo obnovena v roce 1422, jak je patrné z nápisu „Synagoga opravena v roce 1422“ na pamětním kameni zasazeném do východního průčelí. V první polovině 17. století byla poškozena požárem.^{[6] [7] [8] [9]} Po pražských synagogách se tak jedná nejstarší synagogou v Čechách i celém Česku a zároveň o největší synagogu postavenou do 18. století v Čechách a na Moravě.

V letech 1642 až 1696 byla na témže místě postavena nová budova synagogy v renesančním a raně barokním slohu, která byla v následujících letech ještě přestavěna a rozšířena. V roce 1721 byly přistavěny přístavby na západním konci a na obou stranách budovy, v roce 1815 došlo k rozšíření směrem k přilehlé městské hradbě a poslední drobné změny byly provedeny v letech 1844 až 1846. ^{[10] [11] [12] [13] [14]}

Ještě na počátku 19. století vedla z ulice Na hradbách malá ulička k synagoze, která byla v letech 1844–1846 uzavřena při výstavbě domu (čp. 157). Poté se do dvora se synagogou lze dostat pouze přes budovu školy.^[15][16]

K bohoslužbám se směla využívat do druhé světové války, kdy byla uzavřena a židovské obyvatelstvo deportováno. Během německé okupace sloužila synagoga v letech 1942 až 1945 jako sklad uniforem Wehrmachtu a SS.

Po druhé světové válce byla v Kolíně židovská obec obnovena a opět se zde konaly bohoslužby. Hlavní postavou zdejší obce byl rabín Richard Feder, po jeho odchodu však malá komunita ztratila zájem o bohoslužby, které se od roku 1953/55 již nekonaly. V roce 1955 převzal správu československý stát a většinu menších inventárních předmětů převzalo tehdejší státní Židovské muzeum v Praze.^{[17] [18]} V roce 1958 byla synagoga prohlášena národní kulturní památkou. Synagoga sloužila příležitostně také jako skladiště nebo depozitář pro muzeum.

V letech 1990 až 2000 proběhla generální rekonstrukce.^{[19] [20]} Lustr a některé části zařízení interiéru jsou v současnosti umístěny v synagoze Temple Emmanuel v americkém Denveru. Od roku 1990 se objekt postupně restauruje^[1] a využívá pro kulturní účely.^[2]

• Interiér synagogy, stěny se štukovou výzdobou
• 
• 
• 

Reference

Související články

• Židovská obec v Kolíně
• Starý židovský hřbitov v Kolíně
• Nový židovský hřbitov v Kolíně
• Seznam židovských památek ve Středočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga v Kolíně na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Synagogy ve Středočeském kraji
	Benešov Beroun Běštín Brandýs nad Labem Březnice Čáslav Čelina Číněves Divišov Dobříš Nová Stará Dolní Cetno Drážkov Hořovice Kladno Klučenice Kolín Kosova Hora Kovanice Krakovany Kralupy nad Vltavou Křinec Kutná Hora Kůzová Liteň Lochovice Lysá nad Labem Městec Králové Mníšek pod Brdy Mořina Načeradec Neveklov Nové Strašecí Nymburk Petrovice Plaňany Postřižín Pravonín Příbram Přistoupim Pyšely Rakovník Říčany Prčice Slaný Strančice Uhlířské Janovice Velké Přílepy Velvary Vojkovice Všeradice Vysoký Újezd Zalužany Zámostí Zásmuky Zderaz
viz též Seznam židovských památek ve Středočeském kraji