Slávka Poberová

PhDr. Slávka Poberová
Rodné jménoJaroslava Vojtěchová
Narození20. února 1943 (81 let)
Dvůr Králové nad Labem
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
PseudonymAnna Králová
Povoláníspisovatelka, překladatelka a novinářka
Alma materUniverzita Karlova
Témataemancipace
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slávka Poberová, rodným jménem Jaroslava Vojtěchová (* 20. února 1943 ve Dvoře Králové nad Labem), je česká prozaička, redaktorka, překladatelka z angličtiny a nakladatelka.

Život

Slávka Poberová vystudovala dějepis a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1960-1965. Po absolutoriu nastoupila jako tisková referentka v hudební agentuře Pragokoncert, kde zůstala do roku 1968. Přešla do Čs. ústředí knižní kultury, po jeho zrušení v roce 1969 se stala redaktorkou a posléze vedoucí kulturní rubriky Světa práce. Od roku 1979 působila jako vedoucí redaktorka beletrie v nakladatelství Olympia, kde se stala r. 1992 zástupkyní šéfredaktora a v roce 1996 šéfredaktorkou. V roce 1968-1970 absolvovala na Fakultě žurnalistiky UK postgraduální studium zaměřené na nakladatelskou činnost, v roce 1980 tam získala za práci Počátky českého ženského hnutí v tisku doktorát filozofie. Jejím prvním manželem byl Jiří Pober (1910–1976) druhým Milan Sedláček.

Dílo

Od roku 1963 publikovala v kulturním zpravodajství Čs. rozhlasu, psala divadelní recenze do Středočeského vysílání, pak přidávala další noviny (Práce, Mladá fronta, Rudé právo, Svobodné slovo, Lidová demokracie) a časopisy (Domov, Květy, Zlatý máj, Nové knihy), v 80. letech spolupracovala s rozhlasovým Kolotočem. Upravovala různé knihy mnoha autorů, ke kterým ji vázaly vzpomínky z dětství, např. E. H. Porterová Pollyanna (1991) či Paul d'Ivoi Tajemný doktor (1994).


Bibliografie

Začala překládat z angličtiny nejdřív jako spolupracovnice Jiřího Pobera, potom samostatně (všechny cestopisy R. Halliburtona, J. Steinbeck, J. Hilton, Z. Grey, Daphne du Maurierová atd.), ale brzy dala přednost vlastní prozaické práci. Debutovala v roce 1974 Životy na schovávanou (v Tři příběhy o lásce + J. Mourková a I. Hercíková), vyd. Mladá fronta. V roce 1978 vyšly Zlodějky vody, vyd. Čs. spisovatel, v roce 1982 Případ pro veverku v kole, vyd. Práce, v roce 1983 Jablko od stromu, vyd. Olympia, v roce 1985 Žirafka, vyd. Olympia, v roce 1989 Čekatelky, vyd. Práce a v roce 1991 Gejši nejsou zdejší, vyd. Práce. Všechny tyto práce spojuje téma emancipace a seberealizace současných mladých dívek a žen.

Od roku 1994 vydávala v Olympii edici Minimum, pro kterou napsala se svou dcerou Jesikou Minimum bontonu (1994), Minimum klasických výroků (1995), Minimum k plotně (1997), Minimum historických výroků (1999) a Minimum ke svatbě (2000). Malé půvabné knížky vycházely s ilustracemi Adolfa Borna nebo Vladimíra Renčína.

Svůj zájem o historii předvedla Slávka Poberová v knihách, které vyšly v nakladatelství Alpress: 2005 Lásky českých královen, 2007 Intriky na českém trůnu, 2010 Nejmocnější ženy Evropy (s Melitou Denkovou).

Literatura, prameny

  • H. Hrzalová: Životy na schovávanou, LM 1974, č.5
  • Štěpán Vlašín: Třikrát o lásce, Rudé právo, 30.7.1974
  • Jaromíra Nejedlá: Zatím jen první krůčky, Literární měsíčník 1978/10
  • zh (Zdeněk Heřman): Život studentský, Mladá fronta, 7.11.1978
  • Jaroslava Hájková: Z nové české prózy, Svobodné slovo, 16.11.1978
  • Marie Veselá: Čtyři mladé autorky, Práce, 16.1.1979
  • Teror Soldán: Próza ze Strahova, Večerní Praha, 13.3.1979
  • Zdeněk Heřman: Ve znamení dětské knihy, Mladá fronta, 1.4.1983
  • René Ditmar: Žirafka, Zlatý máj 1986, č.1
  • Jaromíra Nejedlá, Zdeněk Heřman: 2x Poberová, Kmen, 13.7.1989
  • A. Jedličková, LM 1989, č.8
  • Eduard Světlík: Bylo jich pět, Rudé právo, 4.12.1989
  • Zdena Karešová, Co vás zajímá 1990, č.6
  • Eva Střížovská, Zlatý máj 1992, č.1
  • halaš (Š. Halaštová): Gejši nejsou zdejší, LN 1992, č.16
  • ib (Ilona Borská): O dobrém tónu a našich disonancích, Svobodné slovo, 14.1.1995
  • Eliška Horelová: Edice, o níž byste měli vědět, Svobodné slovo, 10.8.1996

Externí odkazy

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Slávka Poberová
  • BROŽOVÁ, Věra. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR, 1998, rev. 2008-03-19 [cit. 2012-01-18]. Kapitola Slávka POBEROVÁ. Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech