Nortonův teorém

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Nortonův teorém pro elektrické obvody říká, že libovolná soustava lineárních zdrojů napětí, zdrojů proudu a rezistorů se dvěma svorkami je elektricky ekvivalentní k ideálnímu zdroji proudu s paralelně zapojeným ideálním rezistorem. Pro systémy střídavého proudu o jedné frekvenci může být teorém rovněž aplikován s využitím obecné impedance namísto činného odporu. Nortonův ekvivalent je používán k ideální náhradě obvodu lineárních zdrojů a impedancí pro účely výpočtů a řešení elektrických poměrů při analýze a návrhu obvodů.

Teorém formuloval Hans Ferdinand Mayer a také Edward Lawry Norton.

Obdobně viz též Théveninův teorém – náhrada soustavy lineárních zdrojů a impedancí ideálním zdrojem napětí v sériovém spojení s ideální impedancí

• Velikost zdroje proudu odpovídá proudu nakrátko mezi svorkami A a B nahrazovaného obvodu.
• Velikost zdroje napětí odpovídá napětí naprázdno mezi svorkami A a B nahrazovaného obvodu.
• Náhradní rezistor/ impedance se rovná podílu těchto veličin.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nortonův teorém na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.