Nivchština

Nivchština nebo též giljačtina (nivchsky: Нивхгу диф / mer nivx tif; japonsky: ニヴフ語/ギリヤーク語, nivufu-go/girijaku-go) je osamocený jazyk, jímž mluví zhruba 1000 lidí na ostrově Sachalin a v nížinách řeky Amur. Do roku 1953 byl psán latinkou, poté cyrilicí. Ze zhruba 4 500 Nivchů mluví tímto jazykem přibližně 20 %, ostatní přejali jako mateřský jazyk ruštinu.

Tradičně bývá řazen mezi tzv. paleoasijské jazyky, což je skupina původních jazyků východní Sibiře bez prokázané genetické příbuznosti. Společný původ s dalšími jazyky nebyl přesvědčivě doložen a nivchštinu je tedy nutno považovat za izolovaný jazyk, ačkoliv příbuznost byla hledána například u ainštiny, japonštiny, altajských jazyků či ostatních paleoasijských jazyků. Lingvista Joseph Greenberg řadil nivchštinu mezi tzv. euroasijské jazyky, což je široce pojatá rodina zahrnující evropské a asijské jazyky od indoevropských po čukotsko-kamčatské. Michael Fortescue pokládal nivchštinu za blízce příbunou čukotsko-kamčatským jazykům, především itelmenštině. Lev Šternberg na počátku dvacátého století nebo později Sergej Nikolajev zase zdůrazňovali podobnosti ve slovní zásobě a částečně i gramatice nivchštiny a wakašských jazyků ze severozápadního pobřeží Ameriky.

Příklady

Číslovky

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.