Liou Lan-tchao
Liou Lan-tchao | |
---|---|
Narození | listopad 1910 |
Úmrtí | 31. prosince 1997 (ve věku 87 let) |
Povolání | politik |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Liou Lan-tchao (čínsky pchin-jinem Liú Lántāo, znaky zjednodušené 刘澜涛, tradiční 劉瀾濤; listopad 1910 – 31. prosince 1997) byl čínský komunistický politik. Roku 1928 vstoupil do Komunistické strany Číny, působil jako stranický aktivista v severní Číně, byl opakovaně vězněn kuomintangskými úřady. Do vyšších funkcí se dostal koncem 40. let, jako tajemník severočínského byra ÚV KS Číny (1949–1953), ministr pro záležitosti severní Číny (1950–1952) a předseda severočínského administrativního výboru (1952–1954). Poté byl zástupcem generálního sekretáře ÚV KS Číny (1954–1956), kandidátem sekretariátu ÚV (1956–1967) a prvním tajemníkem severozápadního byra ÚV KS Číny (1960–1966). Také byl roku 1965 zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.
Za kulturní revoluce byl jako jeden z takzvaných jednašedesáti zrádců kritizován, zbaven funkcí, zatčen a uvězněn. Po propuštění a rehabilitaci roku 1978 se opět stal místopředsedou (1979–1988) a generálním sekretářem (1979–1983) celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a členem stálého výboru ústřední poradní komise KS Číny (1982–1992).
Život
Liou Lan-tchao se narodil v listopadu 1910 v okrese Mi-č’ na severu provincie Šen-si.[1] Roku 1925 se účastnil se hnutí 30. května, následujícího roku vstoupil do Komunistického svazu mládeže Číny a v září 1928 do Komunistické strany Číny, během studia práv na Pekingské univerzitě.[1] S Liou Č’-tanem organizoval hnutí odporu proti Kuomintangu v severním Šen-si. V srpnu 1930 byl zatčen a uvězněn. Po propuštění odešel do provincie Che-pej, kde byl podruhé zatčen a uvězněn v Pekingu spolu s An C’-wenem a Po I-poem. V září 1936 byl Liou spolu s dalšími propuštěn na základě úsilí komunistického podzemí a začal pracovat pro komunistickou stranu v Tchien-ťinu.
Na začátku druhé čínsko-japonské války odešel na hlavní komunistickou základnu – pohraniční oblast Šen-si-Kan-su-Ning-sia, kde v Jen-anu působil ve stranickém aparátu. V roce 1938 byl vyslán do pohraniční oblasti Šan-si-Che-pej-Čachar, pracoval tam jako tajemník jednoho z okresních výborů KS Číny, od roku 1940 jako zástupce tajemníka stranického výboru a zástupce politického komisaře vojenské oblasti Šan-si-Che-pej-Čachar.[1] Roku 1944 se vrátil do Jen-anu, účastnil se nápravné kampaně.
V roce 1945 ho delegáti VII. sjezdu KS Číny zvolili kandidátem ústředního výboru.[1] Na začátku druhé fáze čínské občanské války pomáhal komunistickému vedení při přesunu ze severního Šen-si do oblasti Šan-si-Che-pej-Čachar. Když se tato oblast spojila s oblastí na hranicích provincií Šan-tung a Che-nan, byl Liou jedním z těch, kteří zodpovídali za celou severní Čínu. V letech 1949–1953 působil jako třetí tajemník severočínského byra ÚV KS Číny, od září 1950 vedl ministerstvo záležitostí severní Číny, v dubnu 1952 reorganizované v severočínský administrativní výbor, obojí bezprostředně podléhající státní administrativní radě (vládě) Čínské lidové republiky. V lednu 1953 severočínský administrativní výbor přešel do podřízenosti ústřední lidové vlády, přičemž Liou Lan-tchao zůstal jeho předsedou do zrušení výboru v srpnu 1954 v souvislosti s přijetím ústavy Čínské lidové republiky a následnou reorganizací administrativy (včetně zrušení velkých administrativních oblastí). Mimoto byl v letech 1952–1954 členem státní plánovací komise[1] a v letech 1949–1962 zástupcem tajemníka ústřední kontrolní a disciplinární komise (resp. od roku 1955 ústřední kontrolní komise).
Několik měsíců před zrušením severočínských správních orgánů, v dubnu 1954, byl jmenován zástupcem generálního sekretáře ÚV KS Číny (Teng Siao-pchinga) a s Tengem a ostatními zástupci se podílel na řízení stranického aparátu. Od září 1954 byl také členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu, znovuzvolen 1959). V roce 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen členem ústředního výboru[1] a kandidátem sekretariátu ÚV (vzniklého reorganizací konference zástupců generálního sekretáře ÚV). Při obnovení regionálních byr ÚV KS Číny koncem roku 1960 byl jmenován prvním tajemníkem severozápadního byra (odpovídalo za stranickou práci v provinciích Šen-si, Kan-su a Čching-chaj a autonomních oblastech Ning-sia a Sin-ťiang) a současně komisařem lančouského vojenského okruhu. Ve funkci mimo jiné řídil čistky stoupenců a sympatizantů Pcheng Te-chuaje a Si Čung-süna (kteří do roku 1954 vedli severozápad Číny, ale později byli obviněni z protistranické činnosti a odvoláni). Začátkem roku 1965 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.
Na začátku kulturní revoluce byl Liou spolu s Po I-poem, An C’-wenem a dalšími obviněn z protistranické činnosti a spolupráce s kuomintangskou policiií ve 30. letech jako jeden z takzvaných jednašedesáti zrádců a v lednu 1967 odvolán ze všech funkcí. Poté byl uvězněn na 8 let, během nichž jeho manželka spáchala sebevraždu.
Po propuštění v roce 1978 byl jmenován zástupcem vedoucího oddělení jednotné fronty ÚV KS Číny (do května 1982).[1] V červenci 1979 se Liou opět stal místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (znovuzvolen 1983, do 1988) a generálním sekretářem shromáždění (do 1983). V září téhož roku byl kooptován do ústředního výboru KS Číny. Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 již nebyl zvolen do ústředního výboru, místo toho se stal členem stálého výboru ústřední poradní komise KS Číny (do XIV. sjezdu KS Číny roku 1992).
Zemřel v Pekingu 31. prosince 1997.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liu Lantao na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 290. (anglicky)
Externí odkazy
8. sekretariát ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969) | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
tajemníci sekretariátu |
| ||||||||||||||||
kandidáti sekretariátu | |||||||||||||||||
• → 11. sekretariát |
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |