Korálnatci
 Korálnatci | |
|---|---|
 Iciligorgia schrammi | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Oddělení | dvojlistí (Diblastica) |
| Kmen | žahavci (Cnidaria) |
| Třída | Korálnatci (Anthozoa) Ehrenberg, 1831 |
| Sesterská skupina | |
| Medusozoa | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Korálnatci (Anthozoa) žijí výhradně ve slaných vodách, vyskytují se v teplých mořích. Dospělci žijí trvale ve stadiu polypa (přisedle), stadium medúzy se nevyskytuje. Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně. Většinou jsou hermafrodité. Polypi mají láčku rozdělenou šesti nebo osmi přepážkami (sept). Tím dochází ke zvětšení povrchu trávicí dutiny a korálnatci tak mohou lépe vstřebávat potravu. Korálnatci tvoří vnější kostru (exoskelet) a vnitřní kostru (endoskelet). Skelety jsou tvořeny uhličitanem vápenatým (CaCO3) či koralinem, který je červený.
Korálnatci žijí přisedle a většinou tvoří kolonie. Nové generace stavějí schránky na schránky předcházející, a tím vytvářejí korálové útesy a ostrovy (atoly).
Rozdělení
Třída korálnatci se dělí na dvě skupiny:
- osmičetní koráli (Octocorallia) – mají osm přepážek, osm chapadel a tvoří kolonie; patří mezi ně korál červený (Corallium rubrum), jehož skelet se zpracovává na šperky;
- šestičetní koráli (Hexacorallia) – mají počet chapadel v násobku šesti, nejméně 12; patří mezi ně:
- sasanky (Actiniaria) – netvoří kosterní útvary, vzhledem připomínají květenství chryzantém, žijí jednotlivě, často v symbióze s korýši;
- sasanka koňská (Actinia equina)
- sasanka plášťová (též s. obranná) (Adamsia palliata) – žije v symbióze s rakem poustevníčkem (Eupagurus prideaouxi, syn. Pagurus prideauxi)
- větevníci (Madreporaria, syn. Scleractinia) – teplá mělká pobřežní moře, tvoří charakteristický masivní vápencový exoskelet, minerální látky k tvorbě exoskeletu získávají z mořské vody; tvoří Velký bariérový útes (SV pobřeží Austrálie, délka 2000 km, šíře několik km), jedinci v nižších vrstvách postupně odumírají;
- větevník mozkový (Diploria cerebriformis)
- houbovníci (Fungiina) – zpravidla řazeni jako podřád větevníků;
- houbovník obecný (Fungia fungites).
- sasanky (Actiniaria) – netvoří kosterní útvary, vzhledem připomínají květenství chryzantém, žijí jednotlivě, často v symbióze s korýši;
Příbuzenské vztahy do úrovně řádu[pozn. 1] lze znázornit následujícím fylogenetickým stromem:[2][3]
| korálnatci (Anthozoa) |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámky
- ↑ České názvy řádů dle BioLibu[1]
- ↑ Dříve se spolu s trnatci vyčleňovali do samostatné podtřídy červnatcotvární (Ceriantipatharia), dnes považované za polyfyletickou.
- ↑ Namísto tří tradičních řádů laločníci (Alcyonacea), Helioporacea a pérovníci (Pennatulacea), z nichž první je polyfyletický, se dnes jeví jako přirozené rozdělení do dvou kladů; z prvního kladu se někdy vyčleňuje bazální větev s rody Anthomastus (laločnice) a Corallium jako samostatný klad.
Odkazy
Reference
- ↑ Korálnatci. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2022 [cit. 13. 1. 2022] Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id43649/
- ↑ MCFADDEN, Catherine S.; QUATTRINI, Andrea M.; BRUGLER, Mercer R.; COWMAN, Peter F.; DUEÑAS, Luisa F.; KITAHARA, Marcelo V.; PAZ-GARCÍA, David A. Phylogenomics, Origin, and Diversification of Anthozoans (Phylum Cnidaria). S. 635–647. Systematic Biology [online]. Oxford University Press, 2021-01-28 [cit. 2021-11-26]. Roč. 70, čís. 4, s. 635–647. Dostupné online. ISSN 1076-836X. DOI 10.1093/sysbio/syaa103. (anglicky)
- ↑ MCFADDEN, Catherine S.; FRANCE, Scott C.; SÁNCHEZ, Juan A.; ALDERSLADE, Phil. A molecular phylogenetic analysis of the Octocorallia (Cnidaria: Anthozoa) based on mitochondrial protein-coding sequences. S. 513–527. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. Elsevier, 2006-06-18 [cit. 2021-11-26]. Roč. 41, čís. 3, s. 513–527. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2006.06.010. PMID 16876445. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu korálnatci na Wikimedia Commons - FYLOGENEZE A SYSTÉM BEZOBRATLÝCH, Jaromír Hajer, pdf
- Článek o korálech a jejich růstu na webu časopisu 100+1 (česky)
