František Neužil

František Neužil
Narození9. května 1907
Jezera (Pozořice)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. listopadu 1995 (ve věku 88 let)
Brno
Místo pohřbeníBrno–Řečkovice
sk. 6, hrob 318-319
49.2547662N, 16.5824878E
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníučitel, spisovatel
DětiMarcela Zerhauová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Neužil, známý také pod řadou pseudonymů jako Franta Pozořický nebo Fráňa Jezer, (9. května 1907 Jezera (Pozořice)[1] – 22. listopadu 1995 Brno)[2] byl moravský učitel, básník, romanopisec, archivář a redaktor.

Život

Narodil se v rodině Josefa Neužila (1878) a Cecílie rozené Sekaninové (1882). Měl bratra Josefa (1904). Oženil se s Marií Spurnou (8. prosince 1914 – 17. října 2011), se kterou měl dceru – učitelku a spisovatelku Marcelu Zerhauovou (16. ledna 1936).[1]

V Brně navštěvoval učitelský ústav, na kterém maturoval v roce 1926. Později studoval při zaměstnání pedagogickou fakultu brněnské univerzity (1952).

Učil v Šumvaldě u Uničova, v Novém Jičíně, Pozořicích, Rybníčku u Uničova (1933–1936) a Olomouci. V letech 1937–1939 působil jako redaktor Českého slova v Praze. Od roku 1939 učil ve Středoklukách a Kojeticích u Prahy, v Ústí nad Labem (1945–1948), v Orlovicích u Vyškova a v Želeči u Prostějova (1950–1959). Před odchodem do důchodu byl několik let ředitelem okresního archivu ve Vyškově.[2]

V letech 1930–1948 byl členem Moravského kola spisovatelů. Roku 1967 odešel do penze. Je pochován na hřbitově v Brně-Řečkovicích.[3]

Dílo

Po básnických začátcích, v nichž jednoduše vyjadřoval dojmy a idylické nálady, se soustředil na vesnickou a historickou prózu. Vyšel z ruralismu, od jehož politického zaměření se však distancoval. Romány, jejichž hrdinové jsou sedláci a venkovští dělníci, situoval do rodného kraje a ladil do chmurné tóniny.

V padesátých letech 20. století uvedly Literární noviny o jeho tvorbě, že „...Neužilovo poctivé úsilí o dobrou lidovou tvorbu naráželo na nepřesné vidění společenské situace...“[4]

  • [Oslavná báseň] Presidentu republiky československé T. G. Masarykovi s projevem vděčnosti a hluboké úcty – 1928
  • Před nedělí – básně, 1928
  • Novojičtí knihtiskaři – lyricko-epické skládání, 1928
  • Zjevení lásky – lyrika, s Josefem Koudelákem, 1929
  • Světlo z Galileje – lyrika, 1929
  • Pět v kruhu – interpretace, 1932
  • Dva obrazy srdce – 1933
  • Země v průvanu – román z Brněnska, 1936 (kronika bojů dělnické třídy o hlasovací právo 1905–1907)
  • Plemeno Hamrů – román, 1940 (tradičním námět rodového prokletí a vykoupení viny)
  • Modrý zvon – román, 1941 (vztahy na vesnici ve 30. letech 20. století)
  • O krejčím Dadákovi – 1944
  • Znamení šelmy – román, 1947 (román z prostředí české vídeňské menšiny před připojením Rakouska k Říši)
  • Všemi prostředky proti šmelině! – napsal s Janem Mátlem, 1947
  • Prsten, 1959 (historický příběh ze Slavkovska krátce po napoleonských válkách)
  • Především naději, 1963 (román ze zdravotnictví)
  • Mezi námi noc, 1964
  • Královna Eliška Rejčka, 1968
  • Trýzeň slávy, 1972 (první svazek trilogie o posledních Přemyslovcích)
  • Ohnivá jeseň – román o královně Kunhutě, 1973
  • Zlomená pečeť, 1976 (ztvárnění tragického pádu Záviše z Falkenštejna)
  • Milostný herbář, 1976 (historický román z r. 1848 s postavou obrozeneckého kněze Františka Matouše Klácela)
  • Živý kámen, 1978 (román ze stavby cementárny)
  • Raněné pole, 1981 (historizující freska z období napoleonských válek)
  • Řezenské ortely, 1984
  • Stíny pod piniemi, 1986
  • Bosý biskup z Libice – román o sv. Vojtěchu, 1991
  • Stříbrné vzpomínání, 1997

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Předkové spisovatele Františka Neužila: Pozořice. www.pozorice.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-06. 
  2. ↑ a b BLAHYNKA, Milan. František Neužil. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 3/I. M–O. S. 521–523.
  3. ↑ František Neužil – Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ František Neužil. Literární noviny. 19/1957, s. 12. Dostupné online. 

Literatura

  • Umělecká a lidská tvář Františka Neužila – Jan Skutil. Vyškov: Muzeum Vyškovska, 1969
  • BLAHYNKA, Milan. František Neužil. In: Jiří Opelík a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 3/I. M–O. S. 521–523.
  • Krajina mého srdce: František Neužil (1907–1995): sborník k 100. výročí narození spisovatele – Brno: Středoevropské centrum slovanských studií, 2007
  • PUTNA, Martin C. Česká katolická literatura v kontextech: 1918–1945. Praha: Torst, 2010. 1390 s. ISBN 978-80-721-5391-6. 

Externí odkazy

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech