Fluorid křemičitý

Fluorid křemičitý


Obecné
Systematický název	Fluorid křemičitý
Ostatní názvy	Tetrafluorsilan
Anglický název	Silicon tetrafluoride
Německý název	Siliciumtetrafluorid
Sumární vzorec	SiF₄
Vzhled	bezbarvý plyn nebo kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	7783-61-1
PubChem	24556
UN kód	1859
Číslo RTECS	VW2327000
Vlastnosti
Molární hmotnost	104,078 g/mol
Teplota tání	−86,8 °C (220 kPa)
Teplota varu	−65 °C (241 kPa)
Teplota sublimace	−95,7 °C
Hustota	2,17 g/cm³ (−170 °C) 1,66 g/cm³ (−90 °C) 0,004 69 g/cm³ (0 °C)
Kritická teplota T_k	−14,06 °C
Kritický tlak p_k	3 718 kPa
Rozpustnost ve vodě	reaguje
Van der Waalsovy konstanty stavové rovnice	a=0,425 1 Pam⁶mol⁻² b= 55,71×10⁻⁶ m³mol⁻¹
Struktura
Krystalová struktura	kubická plošně centrovaná
Hrana krystalové mřížky	a=541 pm (−170 °C)
Tvar molekuly	tetraedr
Dipólový moment	0 Cm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔH_f^°	−1 548 kJ/mol
Entalpie tání ΔH_t	90,1 J/g
Entalpie varu ΔH_v	147,6 J/g
Entalpie sublimace ΔH_sub	56,8 J/g
Standardní molární entropie S^°	282 J K⁻¹mol⁻¹
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔG_f^°	−1 506 kJ/mol
Izobarické měrné teplo c_p	0,707 JK⁻¹g⁻¹
Bezpečnost
GHS04 GHS05 GHS06 ^[1] Nebezpečí^[1]
R-věty	R23, R35
S-věty	S9, S26, S36, S45
NFPA 704	0 3 2 W
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid křemičitý (neboli tetrafluorosilan) je chemická sloučenina křemíku a fluoru s chemickým vzorcem SiF₄.

Jde o těkavou látku s bodem varu pouhé 4 °C nad jejím bodem tání. Poprvé jej syntetizoval John Davy v roce 1812.^[2] Je mimo jiné součástí sopečných plynů,^[3] kde vzniká reakcí fluorovodíku s oxidem křemičitým: 4HF + SiO₂ → SiF₄ + 2H₂O.

Reference

↑ ^a ^b Silicon tetrafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ John Davy. An Account of Some Experiments on Different Combinations of Fluoric Acid. Philosophical Transactions of the Royal Society of London. 1812, roč. 102, s. 352–369. Dostupné online. DOI 10.1098/rstl.1812.0020.
↑ T. Mori, M. Sato, Y. Shimoike, K. Notsu. High SiF4/HF ratio detected in Satsuma-Iwojima volcano's plume by remote FT-IR observation. Earth Planets Space. 2002, s. 249–256. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Fluorid křemičitý na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle IV.

Fluorid americičitý (Am F₄) • Fluorid argoničitý (Ar F₄) • Fluorid berkeličitý (Bk F₄) • Fluorid uhličitý neboli Tetrafluormethan (C F₄) • Fluorid ceričitý (Ce F₄) • Fluorid kaliforničitý (Cf F₄) • Fluorid curičitý (Cm F₄) • Fluorid chromičitý (Cr F₄) • Fluorid dysprosičitý (Dy F₄) • Fluorid einsteiničitý (Es F₄) • Fluorid železičitý (Fe F₄) • Fluorid germaničitý (Ge F₄) • Fluorid hafničitý (Hf F₄) • Fluorid rtutičitý (Hg F₄) • Fluorid iridičitý (Ir F₄) • Fluorid kryptoničitý (Kr F₄) • Fluorid manganičitý (Mn F₄) • Fluorid molybdeničitý (Mo F₄) • Fluorid niobičitý (Nb F₄) • Fluorid neodymičitý (Nd F₄) • Fluorid neptuničitý (Np F₄) • Fluorid osmičitý (Os F₄) • Fluorid protaktiničitý (Pa F₄) • Fluorid olovičitý (Pb F₄) • Fluorid palladičitý (Pd F₄) • Fluorid poloničitý (Po F₄) • Fluorid praseodymičitý (Pr F₄) • Fluorid platiničitý (Pt F₄) • Fluorid plutoničitý (Pu F₄) • Fluorid rhodičitý (Rh F₄) • Fluorid rutheničitý (Ru F₄) • Fluorid siřičitý (S F₄) • Fluorid seleničitý (Se F₄) • Fluorid křemičitý (Si F₄) • Fluorid cíničitý (Sn F₄) • Fluorid tantaličitý (Ta F₄) • Fluorid terbičitý (Tb F₄) • Fluorid technecičitý (Tc F₄) • Fluorid telluričitý (Te F₄) • Fluorid thoričitý (Th F₄) • Fluorid titaničitý (TiF₄) • Fluorid uraničitý (UF₄) • Fluorid vanadičitý (V F₄) • Fluorid wolframičitý (W F₄) • Fluorid xenoničitý (Xe F₄) • Fluorid zirkoničitý (Zr F₄)

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle IV.

Fluorid americičitý (Am F₄) • Fluorid argoničitý (Ar F₄) • Fluorid berkeličitý (Bk F₄) • Fluorid uhličitý neboli Tetrafluormethan (C F₄) • Fluorid ceričitý (Ce F₄) • Fluorid kaliforničitý (Cf F₄) • Fluorid curičitý (Cm F₄) • Fluorid chromičitý (Cr F₄) • Fluorid dysprosičitý (Dy F₄) • Fluorid einsteiničitý (Es F₄) • Fluorid železičitý (Fe F₄) • Fluorid germaničitý (Ge F₄) • Fluorid hafničitý (Hf F₄) • Fluorid rtutičitý (Hg F₄) • Fluorid iridičitý (Ir F₄) • Fluorid kryptoničitý (Kr F₄) • Fluorid manganičitý (Mn F₄) • Fluorid molybdeničitý (Mo F₄) • Fluorid niobičitý (Nb F₄) • Fluorid neodymičitý (Nd F₄) • Fluorid neptuničitý (Np F₄) • Fluorid osmičitý (Os F₄) • Fluorid protaktiničitý (Pa F₄) • Fluorid olovičitý (Pb F₄) • Fluorid palladičitý (Pd F₄) • Fluorid poloničitý (Po F₄) • Fluorid praseodymičitý (Pr F₄) • Fluorid platiničitý (Pt F₄) • Fluorid plutoničitý (Pu F₄) • Fluorid rhodičitý (Rh F₄) • Fluorid rutheničitý (Ru F₄) • Fluorid siřičitý (S F₄) • Fluorid seleničitý (Se F₄) • Fluorid křemičitý (Si F₄) • Fluorid cíničitý (Sn F₄) • Fluorid tantaličitý (Ta F₄) • Fluorid terbičitý (Tb F₄) • Fluorid technecičitý (Tc F₄) • Fluorid telluričitý (Te F₄) • Fluorid thoričitý (Th F₄) • Fluorid titaničitý (TiF₄) • Fluorid uraničitý (UF₄) • Fluorid vanadičitý (V F₄) • Fluorid wolframičitý (W F₄) • Fluorid xenoničitý (Xe F₄) • Fluorid zirkoničitý (Zr F₄)

Halogensilany (halogenované deriváty silanu)

Monofluorsilan (Si H₃F) • Difluorsilan (Si H₂F₂) • Trifluorsilan (Si H F₃) • Fluorid křemičitý neboli Tetrafluorsilan (Si F₄)

Monochlorsilan (Si H₃Cl) • Dichlorsilan (Si H₂Cl₂) • Trichlorsilan (Si H Cl₃) • Chlorid křemičitý neboli Tetrachlorsilan (Si Cl₄)

Monobromsilan (Si H₃Br) • Dibromsilan (Si H₂Br₂) • Tribromsilan (Si H Br₃) • Bromid křemičitý neboli Tetrabromsilan (Si Br₄)

Monojodsilan (Si H₃I) • Dijodsilan (Si H₂I₂) • Trijodsilan (Si H I₃) • Jodid křemičitý neboli Tetrajodsilan (Si I₄)

viz též Silan (Si H₄)