Exekutivní privilegium

Exekutivní privilegium^[1] (anglicky Executive privilege) je v právním systému Spojených států amerických pravomoc prezidenta a dalších vrcholných funkcionářů výkonné moci zatajit za určitých okolností informace a materiály před Kongresem, soudy a veřejností.

Právní status

Zatajit informace je možné, pokud by jejich zveřejnění poškodilo vládní funkce. Toto právo není nijak zakotveno v ústavě. Přestože bylo využíváno již dříve, v právním systému je ukotveno až rozsudkem Nejvyššího soudu v případu United States v. Nixon z roku 1974, který formálně uznal potřebnost výsady zachování důvěrnosti materiálů odvozené od výkonu prezidentovy funkce.^[2]

„	Prezident a ti, kteří mu asistují, musí mít možnost svobodně zkoumat alternativy v procesu rozhodování a utváření politik, a to způsobem, který by mnozí nebyli ochotni vyjádřit jinak než soukromě. To jsou úvahy ospravedlňující předpokládané privilegium pro prezidentskou komunikaci. Toto privilegium je zásadní pro fungování vlády a je neoddělitelně zakořeněno v oddělení moci podle ústavy.	“
— Nejvyšší soud Spojených států amerických, 24. července 1974^[3]

Příklady

Již první prezident George Washington se rozhodl ve veřejném zájmu zatajit neúspěch vojenské expedice proti indiánským obyvatelům v listopadu 1791^[4]
V roce 1833 prezident Andrew Jackson uplatnil toto právo, když odmítl senátoru Henrymu Clayovi předložit dokumenty o federálních vkladech v Druhé bance Spojených států
V letech 1954-1960 Dwight Eisenhower v několika desítkách případů zatajil informace o výsleších v období mccarthismu.^[2]
V roce 2022 se bývalý poradce Donalda Trumpa Steve Bannon odvolával na exekutivní privilegium ve snaze mařit vyšetřování.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Executive privilege na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b Začíná soud s bývalým Trumpovým poradcem Bannonem kvůli pohrdání Kongresem. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-07-18 [cit. 2024-03-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b JANOUŠKOVÁ, Johana. Executive privilege v politickém systému USA. Praha, 2016 [cit. 2024-03-05]. Bakalářská. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Věra Kotábová. Dostupné online.
↑ UNITED STATES v. NIXON, 418 U.S. 683 (1974) [online]. Thomson Reuters [cit. 2024-03-12]. Dostupné online.
↑ SEDLÁK, Roman. Imperiální prezidentství v USA. Praha, 2013 [cit. 2024-03-14]. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce PhDr. Věra Kotábová. Dostupné online.

Související články

Utajovaná informace
Imunita (právo)
Milost (právo)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.