Elektrická jednotka 425.95

Elektrická jednotka řady 425.95
Dvojice jednotek řady 425.95
Dvojice jednotek řady 425.95
Řada dle UIC (SR)425.95
Základní údaje
VýrobceŽOS Vrútky, Stadler
Výroba v letech2000–2006
Počet vyrobených kusů15
ProvozovatelZSSK
Období provozu2000–dosud
Míst k sezení108
Míst k stání92
Typ spřáhlapoloautomatické +GF+
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě38 000 kg
Délka přes nárazníky32 984 mm
Rozchod1 000 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu2'Bo'2'
Trvalý výkon320 kW
Maximální tažná síla65 kN
Maximální povolená rychlost80 km/h
Napájecí soustava1,5 kV ss
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse

Elektrická jednotka 425.95 je elektrická jednotka používaná pro dopravu v síti Tatranských elektrických železnic od roku 2000. Tyto jednotky vycházejí z koncepce Stadler GTW 2/6.

Historie

Elektrická jednotka řady 425.95 odjíždí z Popradu

Jednotky řady 425.95 měly nahradit dosluhující řadu 420.95 (ex EMU 89.0), které zajišťovaly dopravu v celé síti tatranských elektrických železnic od roku 1968 (prototyp již od roku 1962). Výběrové řízení na dodání 14 kusů[1] vyhrálo konzorcium GTW Vysoké Tatry, tvořené firmami ŽOS Vrútky a.s., Stadler Fahrzeuge AG a Daimler-Chrysler Rail Systems Ltd. (ADtranz).[2]

Vůz je postaven na bázi jednotky Stadler GTW 2/6 provozované v Alpách. První vůz byl do vlakového depa Poprad, kde byl podroben zkouškám, dodán v říjnu 2000. Vůz byl po sérii testů úspěšně schválen a uveden do pravidelného provozu. V letech 2001 a 2002 bylo dodáno ještě 13 souprav a jeden motorový článek (prostřední) pro použití na náhradní díly. Tento článek byl v roce 2006 zkompletován na 15. jednotku.[1]

Popis

Souprava se skládá ze tří článků: prostředního ocelového, ve kterém je po stranách spojovací uličky osazen motor a dvou krajních, vyrobených z hliníku, se stanovištěm strojvedoucího na obou koncích. Vozidlo je šestinápravové, pod každou částí jsou umístěny dvě nápravy. Vozidla jsou vybaveny vícejazyčným vizuálním i hlasovým informačním systémem a jsou vyvedeny v červenobílém barevném provedení.

Vzhledem k nedostatečné kapacitě bývají na frekventovaných spojích jednotky spřahány do dvojic.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Motorové jednotky Stadler GTW 2/6 [online]. imhd.sk [cit. 2009-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ ŽELEZNIČNÁ SPOLOČNOSŤ SLOVENSKO. Aktuality : Nový vietor vo Vysokých Tatrách [online]. 25. 01. 2001 [cit. 2009-01-31]. Dostupné z <[1] Archivováno 19. 10. 2008 na Wayback Machine.>

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu elektrická jednotka 425.95 na Wikimedia Commons
  • Článek o jednotce na stránkách www.imhd.sk
  • Článek o Tatranských elektrických železniciach na stránkách spz.logout.cz
  • Elektrická jednotka 425.95 na stránkách firmy ŽOS Vrútky (technický popis, fotogalerie)
Hnací vozidla registrovaná na Slovensku
El. lokomotivy stejnosměrné
110 • 121 • 125.8 • 131 • 140 • 162 • 163 • 183 ♦ Neprovozované řady: 182
El. lokomotivy akumulátorové
199.4
El. lokomotivy střídavé
210 • 240 • 241 • 242 • 263
El. lokomotivy vícesystémové
350 • 361 • 362 • 363 • 381 • 390
El. vozy a jednotky stejnosměrné
411.9 • 425.95 • 495.95 (jednotka) ♦ Neprovozované řady: 405.95 • 420.95 • 460 • 495.95 (vůz)
El. jednotky střídavé
561 ♦ Neprovozované řady: 560
El. jednotky vícesystémové
660 • 661 • 671
Motorové lokomotivy
700 • 701 • 702 • 703 • 704.5 • TU 45.0 • 706.4 • 706.5 • 706.6 • 706.95 • 709.5 • 710 • 711 • 712 • 716 • 720 • 721 • 724.6 • 724.7 • 725 • 726 • 729 (729.5 • 729.6) • 730 • 731 • 736 • 740 • 742 • 745 • 746 • 748.45 • 748.47 • 748.5 • 750 • 751 • 752 • 753 • 754 • 756 • 757 • 761.1 • 770 (770.0 • 770.5 • 770.6 • 770.8) • 771 (771.0 • 771.5 • 771.8) • 773 • 774.5 • 797.4 ♦ Neprovozované řady: 735 • 755 • 772 • 775 • 776 • 781
Motorové vozy a jednotky
811 • 812 • 813 • 813.1 • 840 • 861 • 892 (MVTV 02) ♦ Neprovozované řady: 810 • 820 • 830 • 850 • 851 • 893