Eberbach (Bádensko)

Eberbach
Stará radnice, nyní muzeum
Stará radnice, nyní muzeum
Eberbach – znak
znak
Poloha
Souřadnice49°28′ s. š., 8°59′ v. d.
Nadmořská výška134 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBádensko-Württembersko
Vládní obvodKarlsruhe
Zemský okresRýn-Neckar
Administrativní dělení11
Eberbach
Eberbach
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha81,15 km²
Počet obyvatel14,504 (k 31,12,2022)
Správa
Statusměsto
StarostaPeter Reichert (bezpartijní)
Vznikpřed 1196
Oficiální webwww.eberbach.de
Adresa obecního úřaduLeopoldsplatz 1
69412 Eberbach
Telefonní předvolba06271, 06263, 06272, 06276
PSČ69412, 64754, 69429, 69434
Označení vozidelHD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eberbach je německé město na historické cestě zvané Bergstraße, vedoucí z Mannheimu až do Prahy, na severu zemského okresu Rýn-Neckar, v přírodním parku Neckartal-Odenwald, asi 32 km východně od Heidelbergu, v spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Má přes 14 tisíc obyvatel a jeho historie podle archeologických pramenů sahá do 10. století.

Administrativní členění

K městskému jádru náleží 10 městských částí. Jsou to Neckarwimmersbach, Brombach, Friedrichsdorf, Lindach, Rockenau, Igelsbach, Gaimühle, Unterdielbach, Badisch-Schöllenbach a Pleutersbach.

Historie

První písemná zmínka o Eberbachu pochází z roku 1196, kdy byl v majetku šlechtického rodu z Lauffenu, počínaje Konrádem, který užíval titul „Conrad comes de Eberbach“, stejně jako jeho potomci až do 13. století. Jejich hrad Eberbach náležel k diecézi Worms, poprvé byl zmíněn v roce 1227, kdy jej štaufský císař Jindřich VII. získal v léno a s ním souvisí rozšíření Eberbachu a jeho povýšení na město. Císařský rejstřík daní z roku 1241 zaznamenal zdi městského opevnění. V roce 1235 se hrad stal součástí říše a po roce 1297 byl v zástavě. V roce 1361 palatinové zajistili převod císařského města do své kurfiřtské falce, jímž zůstalo až do 16. století. Od poloviny 14. století se zde pěstovalo víno.

Při morových epidemiích v letech 1528 až 1555 sem univerzita z Heidelbergu několikrát přestěhovala své fakulty. Jako součást kurfiřtské Falce byl Eberbach v 16. století přičleněn k městům náboženské reformace, ale v průběhu protireformace v 17. století došlo k náboženskému rozkolu. Město bylo jen málo poškozeno třicetiletou válkou. Obyvatelstvo bylo zaměstnáno při zpracování dřeva, rybolovu, v lodní dopravě a obchodu. V 19. století patřilo město Eberbach k hlavním přístavům řetězové dopravy na řece Neckaru.

Židovská komunita v Eberbachu se během 19. století rozrostla na 138 osob a vystavěla synagogu, zničenou při listopadovém pogromu v roce 1938 (místo přípomíná pamětní kámen z roku 1979). Během druhé světové války došlo k bombardování starého města, ztráty byly pouze 6 %. Starobylý most před Neckar vyhodili do povětří příslušníci SS na ústupu před americkými vojáky.

Památky

Město má dobře dochované historické jádro s několika desítkami památek, měšťanské hrázděné domy a čtyři kostely, nyní na pěší zóně.

  • Ruina hradu Eberbach, románská ruina hradního paláce z první čtvrtiny 13. století, v roce 1402 jej dal zbořit Hans von Hirschhorn.
  • Rosenturm - Růžová věž, nejstarší z městského opevnění
  • Pulverturm - Prašná věž z 15. století
  • Blauer Hut (Modrý klobouk) - hranolová věž s helmicí ve tvaru klobouku, nárožní partie středověkého domu
  • Hapelturm a Spohrsches Haus - středověká věž a hrázděný dům rodiny Spohrů
  • Thalheomský dům - nejstarší měšťanský dům ve městě
  • Hotel Zum Karpfen (U kapra) - barokní stavba s novodobými sgrafity (po roce 1954) ilustrujícími dějiny města; stojí v centru na tržišti
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého, novorenesanční dvouvěžová bazilika z let 1884-1887; čtvrtý chrám na tomto místě. První stál již před rokem 1000, druhý -renesanční chrám typu simultaneum sloužil dvěma církvím (římskokatolické i protestantské) a dal ho postavit falcký kurfiřt Ottheinrich; třetí barokní z let 1698-1707 již byl zasvěcen Janu Nepomukovi (kterého ctili jezuité), stejně jako tento, dosud stojící.
  • Evangelický chrám Archanděla Michaela
  • Stará radnice - klasicistní stavba weinbrennerského stylu z roku 1823; nyní okresní vlastivědné muzeum

Osobnosti

  • Conrad Beissel (1691-1768) německý mystik a emigrant, zakladatel náboženské komunity v Pensylvánii
  • Rudolf Epp (1834–1910) malíř-realista mnichovské školy

Galerie

  • Ruina hradu Eberbach
    Ruina hradu Eberbach
  • Pulverturm/ Prašná věž
    Pulverturm/ Prašná věž
  • Blauer Hut/ Modrý klobouk
    Blauer Hut/ Modrý klobouk
  • Haspelturm, Spohrovský dům
    Haspelturm, Spohrovský dům
  • Rosenturm/Růžová věž
    Rosenturm/Růžová věž
  • Kostel sv. Jana Nepomuka
    Kostel sv. Jana Nepomuka
  • Hotel Zum Karpfen/ U kapra
    Hotel Zum Karpfen/ U kapra

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eberbach na německé Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Eberbach (Bádensko) na Wikimedia Commons
  • (německy) Oficiální webové stránky města
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a obce zemského okresu Rýn-Neckar
  • Altlußheim
  • Angelbachtal
  • Bammental
  • Brühl
  • Dielheim
  • Dossenheim
  • Eberbach
  • Edingen-Neckarhausen
  • Epfenbach
  • Eppelheim
  • Eschelbronn
  • Gaiberg
  • Heddesbach
  • Heddesheim
  • Heiligkreuzsteinach
  • Helmstadt-Bargen
  • Hemsbach
  • Hirschberg
  • Hockenheim
  • Ilvesheim
  • Ketsch
  • Ladenburg
  • Laudenbach
  • Leimen
  • Lobbach
  • Malsch
  • Mauer
  • Meckesheim
  • Mühlhausen
  • Neckarbischofsheim
  • Neckargemünd
  • Neidenstein
  • Neulußheim
  • Nußloch
  • Oftersheim
  • Plankstadt
  • Rauenberg
  • Reichartshausen
  • Reilingen
  • Sandhausen
  • Sankt Leon-Rot
  • Schönau
  • Schönbrunn
  • Schriesheim
  • Schwetzingen
  • Sinsheim
  • Spechbach
  • Waibstadt
  • Walldorf
  • Weinheim
  • Wiesenbach
  • Wiesloch
  • Wilhelmsfeld
  • Zuzenhausen
Znak zemského okresu
Znak zemského okresu
Autoritní data Editovat na Wikidatech