Despoina

Despoina
hlava Démétér a Despoinin závoj, sochy z chrámu Despoiny v Lykosúře
hlava Démétér a Despoinin závoj, sochy z chrámu Despoiny v Lykosúře
Významarkadská Persefona
RodičeDémétér a Poseidón
SourozenciAreión a další
Centrum kultuArkádie
Významné svatyněAkakésion
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Despoina, starořecky Δέσποινα, je řecká bohyně která byla uctívána v rámci mysterijního kultu v arkádském městě Akakésion. Je dcerou Démétér a Poseidóna, jejím vlastním sourozencem tak byl hřebec Areión. Může být totožná s Persefonou, ale byla ztotožňována také s Artemidou a Hekaté.[1]

Pausaniás ve své Cestě po Řecku za místo zrození Despainy označuje jeskyni na hoře Elaion nedaleko Figaleie. O té se vyprávěl podobný příběh jako o zrození Areióna a nejmenované bohyně v Onkeionu, který taktéž ležel v Arkádii. Podle tohoto podání se Démétér v jeskyni skryla ve svém žalu po únosu Persefoné a její nepřítomnost způsobila že země nedávala své plody. V té době se měl s bohyní spojit Poseidón a zplodit tak Despoinu.[2]

Pausaniás navíc zmiňuje Despoinini svatyni nedaleko Akakésionu, v které měla svůj oltář také Démétér. Socha Despoiny měla v levé ruce žezlo, zatímco pravou rukou držela na svých kolenou skříňku, Démétér pak levou rukou objímala svou dceru a v pravé ruce měla pochodeň. Po boku Despoiny stál titán Anytos, který bohyni vychoval, a po boku Démétér Artemida. Vedle chrámu pak stál posvátný háj a síň (megaron) kam přinášeli Arkaďané bohaté oběti, při kterých zvířatům odřezávali náhodnou končetinu, a plody všech stromů s výjimkou granátového jablka.[pozn. 1]. V síni měla také probíhat mystéria.[pozn. 2] V bezprostřední blízkosti se nacházel i chrám Artemidy, oltáře Poseidóna, ostatních bohů a svatyně Pana. Pausaniás uvádí že Despoinu Arkaďané uctívají nejvíce ze všech bohů, že její jméno znamená „Paní“ a že je totožná s Persefoné.[3][1]

Podle fragmentu z Kallimacha Despoinu zplodil Poseidón s Erínyí Tilfosou,[pozn. 3] tedy s Démétér.[1]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ pravděpodobně narážka na zrnka granátového jablka která vedla k tomu že Persefona nesměla natrvalo opustit podsvětí
  2. ↑ tato informace se neobjevuje v českém překladu
  3. ↑ Tilfosa snad odkazuje na město Thelpúsa kde Pausaniás zaznamenal příběh o zrození Areióna a nejmenované bohyně

Reference

  1. ↑ a b c Despoine [online]. Theoi [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pausaniás. Cesta po Řecku II.. Praha: Svoboda, 1973. S. 157. Kniha VIII, kapitola 41. 
  3. ↑ Pausaniás. Cesta po Řecku II.. Praha: Svoboda, 1973. S. 148–150. Kniha VIII, kapitola 36. 
Řecká mytologie
Prvotní tvořitelská božstva
Achlys • Aión / Chronos • Eurynomé • Ofión • Chaos • Erebos + Nyx > Aithér • Hémerá • Gaia • Tartaros • Erós / Fanés • Pýthón • Úranos • Pontos • Týfón
Pontos + Gaia:
Forkidy
Echidna (Kerberos, Orthos, Hydra, Chiméra, Sfinx, Nemejský lev, Skylla) • Ládón • Gorgony • Graie • Sirény • Hesperidky
Úranos + Gaia:
Titáni
12
Okeanos • Koios • Krios • Hyperión • Iapetos • Mnémosyné • Foibé • Rheia • Téthys • Theia • Themis • Kronos
2. generace,
také Olympané
Seléné, Éós, Hélios • Astraios • Aithra • Asteria • Dióna • Klymené • Métis • Pallás • Persés • Kallirhoé • Peithó • Létó • Asteria • Ókeanovny
3. generace, Iapetovi synové
Prométheus • Epimétheus • Atlás • Menoitios • Plejády • Hyády
Kyklópové
Brontés (hrom) • Steropés (blesk) • Argés (jas)
Hekatoncheirové
při kastraci
Giganti, z krve
Alkyoneus • Athos • Klytios • Enkelados • Echión > pro pomstu: gigantomachie
Kronos + Rheia:
6 olympských bohů
a další Olympané
bozi 2. generace
Hermés • Apollón+Artemis • Athéna • Héfaistos • Arés • Hébé • Eileithýia • Pandia, Ersa • Persefona • Acherón • Moiry • Hóry
Múzy
bozi 3. generace
Anterós • Erós • Harmonia • Himeros • Eunomia • Hermafrodítos • Rhodos • Tyché
polobozi na Olympu
rasy a bytosti
Nymfy • Pan • Satyr • Silénos • Argos • Kentaur • Mínótauros • Charybda • Fénix
polobozi na zemi: hrdinové a oběti
události a příběhy