Alba Iulia
Alba Iulia Gyulafehérvár | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°4′10″ s. š., 23°34′30″ v. d. |
Nadmořská výška | 230 m n. m. |
Časové pásmo | +2 |
Stát | Rumunsko Rumunsko |
Župa | Alba |
Alba Iulia | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 30 km² |
Počet obyvatel | 64 227 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 2 140,9 obyv./km² |
Etnické složení | Rumuni, Maďaři, Němci |
Náboženské složení | Pravoslaví |
Správa | |
Starosta | Mircea Hava |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 258 |
PSČ | 510 118 |
Označení vozidel | AB |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alba Iulia (maďarsky Gyulafehérvár, německy Karlsburg / Weißenburg, česky Karlovský Bělehrad) je město v Rumunsku, hlavní město a centrum župy (județu) Alba na řece Mureș. Žije tu přibližně 64 tisíc[1] obyvatel.
Historie
Starověk
Osídlení města sahá až do mladší doby kamenné, ze které pocházejí archeologické nálezy z roku 1942, zdokumentované v severovýchodní části města Lumea Nouă. V době starého Řecka se Alba Iulia nazývala Apulon, jak zmiňuje například Klaudios Ptolemaios). Byla ekonomickým a společenským centrem celé tehdejší Dácie. Po dobytí země Římany roku 107 před Kristem zde bylo ustanoveno hlavní město části provincie, známé jako Dacia Apulensis a v něm opevněný tábor Castrum Apulensis, v němž sídlila jednotka římských legií. Název města se během 160 let římské nadvlády změnil na Apulum. V této době to bylo jedno z největších měst celé Dácie. Bylo správou pro veškeré kutné hory doly zlata a stříbra ze západního území Sedmihradska. V době krize nejprve roku 271 Římané vybojovali město zpět, ale během 4. století je ovládli barbaři východogermánských kmenů (Ostgóti, Gepidové) a po nich je osídlili dosavadní nomádi Avaři a Maďaři. Během 6. století sem začali pronikat Slované, podřízení avarské vládě.
Středověk
V 9. století je město nazýváno Bălgrad (podle staveb z bílého vápence: Bílý hrad či Bílé město). V maďarských písemných pramenech se uvádí, že město bylo centrem vévodství. Po rozšíření křesťanství a vzniku biskupství tu v 11. století vznikla první katedrála; současná architektura je druhou stavbou, o jedno století mladší. Z jihu město opakovaně ohrožovali Bulhaři a Osmanští Turci. Roku 1442 sedmihradský vojvoda Jánoš Hunyády vybojoval proti Osmanům část území. Během jeho vlády bylo vybudováno souvislé opevnění města a rozšířena i katedrála archanděla Michaela, ve které byl po smrti pohřben.
Novověk
O dalších 100 let později, v roce 1541 za vlády Štěpána Báthoryho se město stalo sídlem Sedmihradského vévodství, kterým zůstalo až do roku 1690. V této době se tu rozvíjela kultura a vzdělanost – vznikla akademie a knihovna. Koncem 17. století navrhl princ Evžen Savojský z důvodů stálého tureckého ohrožení vybudovat kolem města dokonalou pevnost se sedmi zahrocenými bastiony a kasematami, jednu z mála v Rumunsku dodnes dochovaných. Jejím projektantem byl Giovanni Morando Visconti.
V 19. století bylo město napojeno na železniční síť.
Roku 1918, v době velkých politických a společenských změn na celém světě, zde došlo k paktu o sjednocení Sedmihradska a Rumunského království. Po tomto politickém kroku si již země zachovala zhruba dnešní rozsah i hranice. Stalo se tak 1. prosince 1918, tento den je dodnes v Rumunsku státním svátkem jako Den Unie. Roku 1922 tu byl korunován král Ferdinand Rumunský.
Pamětihodnosti
- Katedrála svatého Michaela
- Korunovační katedrála
- Pevnost
Partnerská města
- Aigio, Řecko
- Alcalá de Henares, Španělsko
- Arnsberg, Německo
- Biograd na Moru, Chorvatsko
- Düzce, Turecko
- Kišiněv, Moldavsko
- Nof ha-Galil, Izrael
- San Benedetto del Tronto, Itálie
- Sliven, Bulharsko
- Székesfehérvár, Maďarsko
- Varese, Itálie
Galerie
- Zdivo římského tábora Apulum
- Pravoslavná katedrála
- Římskokatolická katedrála
- Hrobka Jánoše Hunyadyho
- Brána citadely se sochou Karla VI.
Odkazy
Reference
- ↑ a b rumunské sčítání lidu v roce 2021. Národní institut statistiky. Dostupné online.
Externí odkazy
- Encyklopedické heslo Bělehrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alba Iulia na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Historie města
Města a obce župy Alba | |
---|---|
města | |
obce | Albac • Almașu Mare • Arieșeni • Avram Iancu • Berghin • Bistra • Blandiana • Bucerdea Grânoasă • Bucium • Câlnic • Cenade • Cergău • Ceru-Băcăinți • Cetatea de Baltă • Ciugud • Ciuruleasa • Crăciunelu de Jos • Cricău • Cut • Daia Română • Doștat • Fărău • Galda de Jos • Gârda de Sus • Gârbova • Hopârta • Horea • Ighiu • Întregalde • Jidvei • Livezile • Lopadea Nouă • Lunca Mureșului • Lupșa • Meteș • Mihalț • Mirăslău • Mogoș • Noșlac • Ocoliș • Ohaba • Pianu • Poiana Vadului • Ponor • Poșaga • Rădești • Râmeț • Rimetea • Roșia de Secaș • Roșia Montană • Sălciua • Săliștea • Sâncel • Săsciori • Sântimbru • Scărișoara • Stremț • Șibot • Sohodol • Șpring • Șugag • Șona • Unirea • Vadu Moților • Valea Lungă • Vidra • Vințu de Jos |
Rumunsko – România – (RO) | |
---|---|
Rumunské župy a jejich správní centra | |
Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani) |