Árpád Göncz
Dr. Árpád Göncz | |
---|---|
1. prezident Maďarské republiky | |
Ve funkci: 2. května 1990 – 4. srpna 2000 | |
Předseda vlády | József Antall Péter Boross Gyula Horn Viktor Orbán |
Předchůdce | Mátyás Szűrös |
Nástupce | Ferenc Mádl |
Předseda NS MR | |
Ve funkci: 2. května 1990 – 3. srpna 1990 | |
Předchůdce | István Fodor |
Nástupce | György Szabad |
Stranická příslušnost | |
Členství | FKgP (1945–1949) SZDSZ (1988–1990) Nestraník |
Narození | 10. února 1922 Budapešť, Maďarské království Maďarské království |
Úmrtí | 6. října 2015 (ve věku 93 let) Budapešť, Maďarsko Maďarsko |
Místo pohřbení | Óbudský hřbitov |
Národnost | maďarská |
Choť | Zsuzsanna Göntér |
Rodiče | Lajos Göncz |
Děti | (4) Kinga Göncz |
Alma mater | Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti (do 1944) |
Profese | spisovatel, překladatel |
Náboženství | katolická církev |
Ocenění | Cena Attily Józsefa (1983) Velký řád Mugunghwa (1990) rytíř komandér Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1991) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (1991) rytíř velkokříže s řetězem Záslužného řádu Italské republiky (1991) … více na Wikidatech |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Árpád Göncz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Árpád Göncz (10. února 1922 Budapešť – 6. října 2015 Budapešť) byl maďarský liberální politik, spisovatel a překladatel. V letech 1990–2000 byl prvním prezidentem Maďarské republiky.
Biografie
Árpád Göncz se narodil dne 10. února 1922 v Budapešti v tehdejším Maďarském království. V roce 1944 získal diplom na Pázmány Péter Tudományegyetem (dnešní Univerzita Loránda Eötvöse). Byl ženatý se Zsuzsannou Göntér se kterou měl čtyři děti.[1] Jeho dcera Kinga Göncz byla v letech 2006–2009 ministryně zahraničí a v letech 2009–2014 europoslankyně za levicovou Maďarskou socialistickou stranu.
V roce 2003 mu byl udělen Řád Bílého lva.[2]
Kariéra
V období Druhé Maďarské republiky se angažoval v Független Kisgazda (Malorolnická strana). S následným vznikem komunistické Maďarské lidové republiky byl uvězněn. Po celou dobu vlády komunistického režimu v Maďarské lidové republice patřil do řad opozice a režim kritizoval. Po potlačení revoluce v roce 1956 byl uvězněn na doživotí. Gönczův spis měl 450 stran a obvinění se zakládalo na tom, že pomohl propašovat do Velké Británie rukopis ústřední postavy revoluce Imreho Nagye Na obranu národa. Druhým bodem obžaloby byl parlamentní projekt reformovaného socialismu. Obsahoval představy o povolení drobného podnikání a soukromého majetku. V 60. a 70. letech ho postupně realizoval János Kádár.[3]
Po svém propuštění v roce 1963 pracoval jako překladatel (zprvu technických textů), později vydal několik novel a her. Svou činností výrazně přispěl rozhodující měrou k pokojnému přechodu Maďarska k demokracii a zasazoval se za smír s bývalými politickými protivníky. Svým podílem na osvobození Maďarska a podporou znovusjednocení Německa významně přispěl ke spojení východní a západní Evropy.[4]
Jako literát zpřístupnil svým rodákům významná díla západoevropské literatury a sám se stal známým jako spisovatel díky překladům svých knih v západní Evropě. V letech 1988–1990 byl prezidentem Maďarské překladatelské asociace.[1] Překládal převážně z angličtiny, k jeho překladům patří Frankenstein Mary Shelleyové, Tolkienův Pán prstenů a také různá díla Williama Goldinga, Williama Styrona a Williama Faulknera.
Prezident
Po prvních svobodných volbách v roce 1990 byl Árpád Göncz zvolen do funkce prezidenta republiky. Funkce se ujal dne 2. května 1990. Stal se tak prvním prezidentem třetí Maďarské republiky. Prezidentské volby vyhrál i v roce 1995 a úřadoval do 4. srpna 2000, kdy funkci předal Ferenci Mádlovi.
Literární práce
Romány a povídky
- Sarusok (Magvető, 1974; Ulpius-ház, 2003)
- Találkozások (Magvető, 1980; Ulpius-ház, 2001)
- Hazaérkezés (Pátria könyvek, 1991)
Drama
- Magyar Médeia (monodráma, Magvető, 1976)
- Rácsok (Magvető, 1979)
- Mérleg; Pesszimista komédia; Perszephoné; Sarusok (6 dráma) (Magvető, 1990)
- Kristályrács (6 dráma) (Ulpius-ház, 2005)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Göncz Árpád na maďarské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Árpád Göncz na Wikimedia Commons
- (maďarsky) Hirkereso.hu - Göncz Árpád
- (maďarsky) (anglicky) Köztársasági Elnöki Hivatal - Elődök / Göncz Árpád
- HERTL, David. Árpád Göncz jako by byl Václav Havel Maďarska. Věznili ho komunisté, později byl prezidentem. Plus [online]. Český rozhlas, 2022-02-10 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
Hlavy maďarského státu | |
---|---|
Nezávislé Maďarské království | Lajos Kossuth (1849) |
První Maďarská republika | Mihály Károlyi (1919) |
Maďarská republika rad | Sándor Garbai (1919) |
Maďarské království | Josef August Rakouský jako Zemský správce (1919) • Miklós Horthy jako Regent MK (1920–1944) • Ferenc Szálasi jako Vůdce národa (1944–1945) |
Druhá Maďarská republika | Zoltán Tildy (1946–1948) • Árpád Szakasits (1948–1949) |
Maďarská lidová republika (Předsedové Prezidiální rady) | Árpád Szakasits (1949–1950) • Sándor Rónai (1950–1952) • István Dobi (1952–1967) • Pál Losonczi (1967–1987) • Károly Németh (1987–1988) • Brunó Ferenc Straub (1988–1989) |
Třetí Maďarská republika | Mátyás Szűrös (1989–1990) • Árpád Göncz (1990–2000) • Ferenc Mádl (2000–2005) • László Sólyom (2005–2010) • Pál Schmitt (2010–2012) • László Kövér (2012) • János Áder (2012–2022) • Katalin Nováková (2022–2024) • László Kövér (2024) • Tamás Sulyok (od 2024) |